Byly jarní prázdniny a v nahrávacím studiu v sousedství naší kytarové školy měli zrovna volno…
Author Archives: Milan
Sbohem krystalky
Tak nám končí vysílání rozhlasových vysílačů na středních a dlouhých vlnách. Ještě 14 dní a na krystalku a ani na stará rádia bez VKV už nic nechytíte. Se štěstím možná ještě nějakou zahraniční stanici, o kterých ale nemám momentálně přehled. Podobně jako skončilo analogové vysílání televize.
51 let od železniční nehody
11.12.1970 došlo na železničním mostě mezi Řikonínem a Níhovem na Brněnsku, poblíž osady Kutiny, ke srážce expresu Pannonia s vykolejenými vozy nákladního vlaku na druhé koleji. Štěstí v neštěstí bylo, že se dva lůžkové vozy od soupravy odtrhly a ostatní zůstaly stát na mostě.
Následky byly tragické (viz tabulka na fotce), nešlo však o nejhorší železniční neštěstí na území ČR resp. Československa. Tím byla srážka motoráku a parního osobního vlaku u Stéblové na Pardubicku 14.11.1960…
Osada Kutiny má ještě další pohnutou historii – původně šlo o ubikace totálně nasazených dělníků, kteří pracovali v tunelech mezi Tišnovem a Níhovem tehdy ještě nehotové trati (dnes č. 250 z Brna do Žďáru nad Sázavou). Sem se, po vybombardování v roce 1944, přestěhovala z Vídeňského Nového Města továrna Wiener Neustädter Flugzeugwerke vyrábějící stíhačky Messerschmitt Bf-109. Zde působila pod krycím názvem Diana GmbH. Zbytky továrny jsou patrné dones, například pozůstatky úzkorozchodné železnice podél říčky Libochovky.
Pamětní tabulka na mostě u Kutin
Most u Kutin
Coming Back
Hurá, tak krátký nezávislý film Coming Back, kde mám malinkou nemluvenou roličku, je už oficiálně dostupný online (P.S. zapněte si na Youtube české titulky):
Labutí píseň „Panťáků“.
Poslední měsíce provozu před zrušením čekají elektrické jednotky 560 (dříve SM488.0) pro příměstskou dopravu, známé pod přezdívkou „Panťák“. První dva prototypy byly třívozové, další pětivozové a v poslední verzi šestivozové. Od roku 1966 odvozily tisíce cestujících v osobních vlacích v okolí Brna především ve směrech na Žďár nad Sázavou a na Břeclav. Před několika lety byly převedeny na směry Letovice a Křenovice. Na svou dobu byly poměrně moderní, například centrální pneumatické zavírání dveří nebylo v šedesátých letech úplně obvyklé. Ovšem nástup a výstup cestujících komplikovaly strmé schůdky (v tomto směru byly pokrokovější, dnes již zrušené, „Žabotlamy“ EM475.1, resp. 451 a 452, které lze považovat za částečně nízkopodlažní). Umakartový interiér a nebo brzdící soustava se skřípějícími brzdovými špalky se už ale vážně do jednadvacátého století moc nehodí. Na některých výkonech je již nahradily dvousystémové jednotky RegioPanter. Náhrady Panťáků – nové červenobílé RegioPantery – pod obchodním názvem „Moravia“ (řada 530 a 550, napájení pouze 25kV/50Hz) se již v plzeňské Škodovce montují a některé už testují na zkušebním okruhu. Jedna souprava SM488.0 je v původním nátěru již vyhrazena jako muzejní exponát.
Elektrická jednotka 560
Elektrická jednotka 560
Elektrická jednotka 560 – muzejní exponát
Turistické značení
Turistické značky
Jedna z věcí na kterou můžeme být jako Čechové (i Slováci) pyšní je určitě systém turistického značení pro pěší (později přibylo značení pro cyklisty, jezdce na koních, lyžaře, pomalu přibývají i trasy vhodné pro vozíčkáře atd…). Jako ta úplně první trasa se obvykle uvádí červená značka ze Štěchovic ke Svatojánským proudům z roku 1889 (dnes bohužel již pod hladinou Štěchovické přehrady). Na Slovensku byla první značená trasa dokonce ještě dříve.
Systém se ustálil na čtyřech barvách (čtverec 10 x 10 cm, prostřední barevný pás nahoře a dole ohraničený bílou barvou):
červená – hlavní páteřní trasa, hřebenovka
modrá a zelená – vedlejší trasy
žlutá – vedlejší trasa. Je to obvykle kratší trasa, ale s nějakým náročnějším prvkem jako je prudký kopec, skála, brod a podobně.
Někdy můžete vidět tzv. „volavku“ – značka dvojnásobných rozměrů, umístěná za rozlehlou loukou nebo za polem, na kterém není možno značení provést.
Značky doplňují odbočky označené piktogramy odpovídající barvy – studánky, vyhlídky, zříceniny, lesní pomníčky apod. Konec značky je vyznačen čtvercem ohraničeným bílou barvou.
Značení provádějí tradičně vyškolení dobrovolníci. Pokud dříve nedostanou hlášení o závadě, trasy se procházejí a obnovují každé tři roky. Doplní se chybějící značení (popadané stromy, natřené ploty…), staré značky zamalují a místo nich namalují nové. Na sloupy a ploty se někdy používají samolepky. Za den se dá přeznačit maximálně 5 až 6 km, podle terénu.
K zásadám značení patří například to, že za křižovatkou cest by měly následovat dvě těsně po sobě následující značky, pro jisté určení směru. Nebo že by se neměly křížit dvě trasy se stejnou barvou značky (ne vždy se to povede při velké hustotě tras, tady mi to ovšem připadá už jako trapas…).
Na křižovatkách, nádražích, náměstích, hradech a zámcích a jiných významných místech bývají umístěny rozcestníky (podle terminologie Klubu českých turistů se jim říká také směrovníky). Kromě cílů, směru, vzdálenosti (na Slovensku času) a barvy značky na nich najdete i rok jejich zřízení a někdy také nadmořskou výšku.
Čeští dobrovolníci značili i trasy na Ukrajině v okolí Koločavy, v Albánii a dokonce až v Brazílii.
Jedná se pravděpodobně o nejpropracovanější a zároveň nejstarší systém značení turistických tras na světě. Prostě bomba 🙂
Zemřel Sir Clive Sinclair
Celým jménem Sir Clive Marles Sinclair, narozen 30.6.1940 v Surrey, zemřel 16.9.2021 v Londýně po dlouhém boji s rakovinou. Pokud patříte ke generaci, která vyrůstala někdy v 80. letech minulého století a byli jste trochu technicky založení, tak ani v dobách socialismu se snad nedalo nesetkat s mikropočítačem ZX80, ZX81 a hlavně ZX Spectrum nebo s některými z jejich klonů. Původní záměr bylo vyrobit co nejlevnější, ale stále funkční počítač pro výuku programování, což se mu podařilo. Samotný Sinclair nesl nelibě jejich úspěch především na poli počítačových her. Jenže s odstupem času a při pohledu do minulosti byla vlastně jeho vize naplněna vrchovatě. Mnoho dnešních programátorů dnes vzpomíná na svoje začátky, kdy nebýt právě některého ze Sinclairových počítačů, možná by se dnes věnovali úplně jinému oboru… Budiž mu tedy země lehká a díky za všechno.
ZX Spectrum
Multižánrové workshopy
Pokud třeba nevíte co podniknout o prázdninách a zpíváte, hrajete (hudbu nebo divadlo…), tancujete, zkuste buď Rockové kurzy nebo ProArt festival. Na obou akcích máte šanci získat nové zkušenosti pod vedením lektorů z top ligy, ke kterým se „běžný smrtelník“ jinak dostane jen těžko. Ale to samozřejmě není jediný důvod k účasti. Rockové kurzy slibují například 1/4 Pražského Výběru, (zatím neohlásily kterou) no a mně se letos poštěstila na ProArtu 1/3 BSP. Ta prostřední…
Tak různě…
Totální mix všeho 😀
Tak nám včera zabili poslední telefonní budku v ČR. Za poslední dva roky ji prý nikdo nepoužil. Odpočívej v pokoji…
Microsoft slíbil, že Windows 10 budou jistojistě už ty úplně poslední Windows a budou se už jen vylepšovat a udržovat – na věky věků. Takže příští čtvrtek nám představí Windows 11. Asi.
Někdy se cítím jako vyvrhel, protože: nemám psa, nejezdím na kole, ba nemám ani auto (mám řidičák) a netěžím kryptoměny. No nejsem divnej?
Nedávná lapálie se zánětem šlach na zápěstí mě vyřadila z tancování (tam tedy zaúřadoval víc lockdown) a z učení na kytaru (jako že já učím). Ale pomalu se vracím k „normálu“. Je to trochu nezvyk, po včerejším tancování mě ještě docela bolí člověk, ale to chce holt trénink. Snad to toho covid (nebo něco) zase nehodí vidle. Jo, trénink se píše správně s „k“ na konci.
A blíží se nám další ProArt festival.
Nový překladatel
Už ani nevím jak dlouho tu s námi existuje Google Translator. Na takové to občasné přeložení a základní pochopení smyslu textu to celkem stačí. Ale nedávno se objevil DeepL. Zásadní rozdíl je v tom, že DeepL se dokáže sám učit, nasosávat informace z celého internetu a pak svoje výsledky korigovat podle kontextu. Zatímco jsem četl v téhle diskusi pod článkem, co DeepL přeložil špatně, tak se to mezitím sám naučil správně. Není to přímo umělá inteligence, ale dobrý příklad strojového učení. Doporučuji vyzkoušet. P.S. Google má oproti DeepLu výhodu více různých jazyků, ale to časem DeepL dožene – a nebo se to naučí sám? Jo a Google umí přeložit rovnou celou webovou stránku, do DeepLu musíte text nahrát nebo vlepit Ctrl+V.