Hudba a tak…

Kromě tancování a závěrečného večírku Centra Tance mě zas nějak začala nabíjet hudba. Kapely moc nefungují, tak jsem začal tvořit sám. Sedm skladeb je hotových (akordy, texty, melodie), takže ještě čtyři a mám materiál na autorské CD, jupí 🙂 Dal jsem si pro kompozici deadline do konce února, tak uvidíme…

Dlouho už nebyla na dosah žádná výzva v podobě soutěže, castingu nebo konkurzu… A hele, muzikál (zřejmě jde o titul „Raportér“) hledá kompars a zpívající epizodní role. V Brně! … no, tak taky uvidíme 🙂

Týden vytíženého umělce…

Tedy jestli si můžu dovolit o sobě říct, že jsem umělec 🙂 Ale zpěv, hru na hudební nástroj i tanec snad lze za umění považovat… Připadal jsem si vážně jako na „šnůře“.

Pátek 17. června začal zkouškou s kapelou Opůlpáté blues. Já jako kytarista jsem samozřejmě hrál na klávesy 😉 A taky na foukací harmoniku. Nově příchozí kytarista Jarda hrál na basu… Sobota pokračovala tříhodinovým tanečním tréningem a přípravou na úterní Flirt party. Další tréning v neděli – jen dvě hodinky… V pondělí po práci hodina zpěvu a další (pravidelný) taneční tréning (od středy už jsem si radši nahlásil do pátku dovolenou). V úterý večer generálka a samotná Flirt party. Tancování se nám myslím povedlo, ale lidí bylo míň než posledně. Snad se dočkáme videozáznamu…

Středa – dopoledne zpěv, večer zkouška s kapelou.

Čtvrtek – dopoledne jsem se flákal. Večer tréning s druhým tanečním kurzem.

Pátek – dopoledne lekce zpěvu, večer hraní s kapelou Opůlpáté blues. Hraní v pohodě, ale málo lidí…

Sobota v poledne – konkurz v Městském divadle Brno – Limonádový Joe. Choreografie se mi zdála celkem jednoduchá ve srovnání s tím, co jsem tancoval v týdnu předtím. Zpěvu jsem dal opravdu hodně. A o to víc mě pak mrzelo (a mou učitelku Moniku taky), že mě ke zpěvu ani nepustili. No, i s tím se musí při konkurzu počítat. Obzvlášť, když jste amatéři „z ulice“. Nikdy nevíte co se produkčnímu týmu děje v hlavách a jaké mají zrovna potřeby, nálady a priority… A bylo strašné vedro.

Neděle – relax v lese, houbaření… ochladilo se a v noci dokonce pršelo.

No prostě takový běžný týden technika řídících systémů 😀

Divadlo magnetické Karkulka lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Zahajovací koncert divadelní sezóny

Národní divadlo Brno připravilo divákům na středu 2.9.2015 koncert pod širým nebem v nově zrekonstruovaném parku před Janáčkovým divadlem. Ukázky z oper, baletů i činohry měly za cíl přilákat obecenstvo na představení nastávající sezóny a tento záměr se myslím podařilo naplnit dokonale. A mám takový dojem, že to neblyo jen proto, že celá akce byla zdarma…

Kromě klasiků jako L. V. Beethoven, P. I. Čajkovskij, G. Puccini, B. Martinů či Oskar Nedbal zazněla i díla moderní. Výkony operních umělců i symfonického orchestru byly skvělé.

Baletní soubor kromě klasiky všech klasik – ukázky z Labutího jezera – předvedl i moderní variaci s akrobatickými prvky na židlích na Beethovenovu „Osudovou“ (s Pavlem Kolářem). Že se balet v průběhu staletí neustále vyvíjí nás přesvědčila také ukázka z nového pojetí Labutího jezera – Black And White – v choreografii i režii vedoucího baletního soubrou NdB Mária Radačovského. Pro mě, jako fanouška contemporary dance, asi největší překvapení večera v tom nejlepším slova smyslu. Předstaení uzavřela ukázka z opery Čarokraj.

Na ploše před orchestrem svoje umění ukazovaly i budoucí naděje brněnského divadla – malé děti zde neúnavně předváděly spontánní taneční kreace. Vladimír Javorský, v roli žabáka-prince z Čarokraje, se k nim v závěru také přidal…

Po necelých dvou hodinách se asi tisícovka spokojených diváků rozjela do svých domovů.

Sluha dvou pánů – Carlo Goldini lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>