K fotografování jsem se dostal když mi bylo asi 16 let. A to především kvůli mému tehdejšímu největšímu koníčku, což byl vláčky, železnice, lokomotivy… a ty bylo samozřejmě potřeba nějak zachytit – tedy vyfotit. Dodnes existuje početná skupina fotografů s tímto zaměřením (nazývaná též „šotouši“). Zpočátku byla výbava skromná (Kinofilmová Smena 8M). později přibyla zrcadlovka Zenit TTL a k ní i ruský teleobjektiv a 35mm „širokáč“ Zeiss. Jak fotit a také jak vyvolávat filmy a fotky, to se šířilo „šeptandou“ a nebo asi jediným tehdy dostupným zdrojem – z časopisu „Československá Fotografie“. Vláčky už mě tolik nebraly, začal jsem ale více cestovat a také podnikat turistické výlety a to si také žádalo záznam. Filmová technologie už byla poněkud vyčpělá a moc jsem nefotil, digitální zrcadlovky za rozumnou cenu se však na trh prodraly jak velká voda… No a od té doby to zatím trvá.
Milan Palička fotograf na Facebooku