Monthly Archives: Duben 2014

Jak to všechno začalo (o muzicírování) II

by

0

1986 až současnost

Po vojně jsem ještě chvíli pokukoval po folku, dokonce jsem chvíli hrál i na baskytaru, šlo ale spíš jen o takové panelákové jamování. Chvíli jsem zkoušel se zábavovkou Akvarel, ale ozvali se bývalí spolubojovníci z okolí Křižanova. Můj návrat byl téměř triumfální 🙂 I aparatura se vylepšila – Kytaru Galaxisku jsem vyměnil za celkem obstojnou Jolanu Jantar, kombo bylo Vermona Regent 50B (B-basvé, ale jediný rozdíl oproti kytarovému byla basreflexová díra v reprobedně) a přibyly i nějaké efekty. Ručně dělaný overdrive podle přílohy Amatérského rádia z roku 1988 fungoval překvapivě dobře. Vybavení jsem doplnil o originál Boss Chorus CE-3 a později i Digital Delay DD-3, mikrofon Cutec – tehdy dostupné jedině v Tuzexu v Praze na Plzeňské. Ještě jsem dobastlil vlastní ekvalizér a síťový zdroj a docela to hrálo. Následovalo období vesnických zábav. Continue reading →

Jak to všechno začalo (o muzicírování) I

by

0

1963-1986

Moje hudební začátky spadají pravděpodobně již do dob, kdy jsem studoval mateřskou školku a kde jsem se uvedl na oslavě MDŽ jako zpěvák písní „Ráda je ráda jabloňka mladá…“ Na základní škole jsem pak byl vybrán k účinkování v Dětském sborovém studiu při LŠU Jaroslava Kvapila v Brně, odkud jsem po pár letech radši utekl. V té době byli mými největšími oblíbenci nejspíš Waldemar Matuška a Václav Neckář. Někdy v tomto období jsme zdědili po babičce kotoučový magnetofon Tesla B4 a brácha nahrával vše, co se mu podařilo sehnat. A tak se světová rocková scéna dostávala pomalu i do mého povědomí a podvědomí… Beatles, Smokie, ABBA, Queen, Pink Floyd ale i Uriah Heep nebo Slade – to byl náš repertoár na 15 cm kotoučích. Po nástupu na železniční učiliště v Olomouci jsem pak byl nucen poslouchat z přenosných kazeťáků (což byla tehdy horká módní novinka) i strašné a pro mě nepochopitelné řvaní skupiny Kiss nebo všydypřítomný Katapult. Continue reading →

Tanec – pecka do hlavy. A do srdce…

by

0

V mých sedmačtyřiceti letech se mi přihodila zvláštní věc. Jednou jsem se na uměleckém táboře (chcete-li workshopech, http://www.rockovekurzy.cz) přihlásil spíš ze zvědavosti na obor „scénický tanec“ a pak… jsem mu zcela propadl. Dokonce se mi zdá, že mě baví víc než hraní na kytaru nebo foukací harmoniku, což mě vlastně docela děsí. Možná je to proto, že hrát se dá pakticky furt (viz například B.B.King, Tina Turner…), ale tanec závisí na fyzických silách a zdraví, což se s věkem obvykle zhoršuje, a tak se snažím ještě urvat co se dá. Doufám že to půjde co nejdéle. Continue reading →