Aneb „ve válce múzy mlčí“. Není sice válka, ale aktuální stav se jí v ledasčem podobá… válka se zákeřným virem.
V den vyhlášení omezení pohybu byly první na řadě – divadla, kina, koncerty a také sportovní akce. Záleží na úhlu pohledu – tyto akce byly zakázány jako nejzbytečnější(?), ale také z hlediska šíření viru nejnebezpečnější. A to že byly na řadě první také může znamenat „nejzranitelnější“, nebo „nejkřehčí“. Čím jiným si doma taky zpříjemnit celonárodní karanténu než poslechem hudby nebo filmy? A kdo je asi tvoří?
Umělci na volné noze, ale také majitelé fitcenter, taneční studia nebo cestovní kanceláře (restaurace atd…) ze dne na den musely zavřít.
Nedávno jsem konečně začal učit na kytaru (a byl tak trochu donucen učit i na ukulele, takže jsem se jedno odpoledne na něj učil hrát a další odpoledne už sám učil 😀 ). A pak jsem se zúčastnil jednoho konkurzu, zatím ani nemá smysl psát kde, prostě jeden den nadšení byl vzápětí vystřídán zklamáním… Skončila i ta kytara. Takže nezbývá než doufat, že je to stav dočasný a že bude líp…