Tancujeme, tancujeme… a můžete i vy třeba na otevřených hodinách (nejen) brněnského Centra tance, pokud si chcete vyzkoušet, cože tak úžasného na tom tancování vidím. Ale třeba se jen podívat, protože tanec je přece činnost určená k předvádění divákům. V pátek 15.5.2015 v 19:30 se v brněnském divadle Barka, Svatopluka Čecha 35a v Králově Poli představí (mimo jiné) moje bývalá lektorka Ája se svou skupinou Ala Art. Představení proběhne v rámci festivalu Tancesse 2015.

Pokud byste chtěli rozhýbat svoje tělo, sledujte stránky Centra Tance a přihlaste se na otevřenou hodinu (v menu zvolte „Zkuste si lekci“ a město). Sám si v neděli 17.5.2015 nenechám ujít lyrical dance s Pavlem Kolářem. Ve středu 20.5. se zúčastním workshopu moderního tance v tanečním studiu NoFeet s Alexandrem Ostaninem, což je jeden z držitelů titulu mistr světa ve stepu a také vítěz národního ukrajinského kola v televizní show „So You Think You Can Dance“. A 14.6. závěrečný večírek NoFeet v divadle Radost. Takže do prázdnin bude co dělat…

Klam!

Mezinárodní den tance připadá na 29.4. Česká televize společně s divadly připravily k této příležitosti speciální program. V brněnském taneční studiu NoFeet je v plném proudu stepařský festival. Dáša z Dash Dance se omluvila, protože nebude v Brně, takže nestíhá, ale MDT alespoň zaznamenala. I moje bývalá lektorka Ája ve svém skromném tanečním studiu v rámci dne tance pořádá „bláznivý“ open class. Ale nějak se nemohu dopídit toho, co nám k svátku všech tanečníků připravila firma Centrum Tance… ?

Takhle jsme to v sále Babylon v Brně na Kounicově minulou neděli rozbalili (já jsem ten s šátkem na hlavě):

Na dnešní rozhovor jsem si pozval Martinu Konečnou – zakladatelku a majitelku tanečního studia No Feet, lektorku, tanečnici a mistra světa ve stepu…

Čtenáři znají určitě alespoň Ondřeje Havelku nebo Jiřího Korna a někdy je viděli stepovat třeba v televizi, takže vědí co je to step. Můžeš nám ve zkratce shrnout jeho historii, kde se step vzal a odkud přišel ?

Stepová historie je bohatá, začalo se o něm mluvit už ke konci 19. století, kdy se v Americe díky přistěhovalcům z Irska a Afriky objevil pouliční styl tance později nazvaný jako step. Stejně jako street dance se tedy objevil mezi obyčejnými lidmi, kteří se jen tak bavili na ulicích. Až později během 20. století se dostal na pódia divadel a do filmu.

Jaké bylo mistrovství světa be stepu v německé Riese, jaké bylo zastoupení České Republiky a jakých úspěchů jsme dosáhli ?

Mistrovství světa bylo i letos pro Českou republiku velice úspěšné. Češi totiž po Američanech dosáhli druhého nejvyššího počtu medailí a již po několikáté se tím zařadili mezi světové stepařské velmoce.

Jaká byla konkurence a atmosféra a jak jste byli spokojení s organizací mistrovství ?

Organizace mistrovství je jako vždy bezchybná, pořadatelé v Riese nakonec hostili soutěž tohoto typu už 18. rokem. Konkurence je rok od roku větší. Step se posouvá kupředu mílovými kroky, a to se pozná hlavně na světovém šampionátu, kde se ukáže celoroční práce všech zúčastněných. Atmosféra je ale vždy skvělá, spíše přátelská než že by panovala nějaká nevraživost.

O mistrovství světa ve fotbale, které vyhlásí FIFA, asi nikdo nepochybuje. Ale jak se pozná, že mistrovství světa ve stepu vyhlásila skutečně ta správná organizace a vyhlášené tituly jsou platné ?

Je to jednoduché. Taneční světová organizace neboli IDO má jako jediná právo vyhlašovat oficiální mistrovství světa ve většině tanečních disciplín. Pokud jsou tedy diplomy označené jejich iniciálami, není o čem pochybovat.

(Doplnění: v ČR tuto organizaci zastupuje CDO – Czech Dance Organization).

O tvém účinkování na Broadwayi v New Yorku se můžeme dočíst na stránkách tanečního studia No Feet, ale nedávno jsi také vystupovala i s Filharmonií Brno. Oslovili tě sami, nebo ses přihlásila na konkurz ? Bylo to tvoje první účinkování tohoto druhu ?

Ano, s Filharmonií Brno jsem zažila pro mě zcela nový typ stepové produkce. Filharmonie mě oslovila sama a poté jsme se začali domlouvat na konkrétní podobě onoho koncertu, pomáhala jsem i s celkovou dramaturgií. Byla to naprosto jedinečná zkušenost a velice ráda bych si ji někdy zopakovala.

Krátce nám teď prosím představ taneční studio No Feet. Co a kdo tam učí, kolik má sálů a kde ho najdeme ?

Taneční studio NO FEET má již sedmiletou historii. Ústředí NO FEET naleznete v Brně „na Žluťáku“, na adrese Vaňkovo náměstí 1a, kde jsou k dispozici 3 taneční sály, od září ale nově působíme také na další pobočce, a to v Komárově na Jeneweinové 37, kde jsou sály 2. Lektorů NO FEET je už více než 20 a jsou to špičky ve svých oborech. Zakládáme si ale i na zvaní nejrůznějších externích lektorů, takže několikrát do roka děláme workshopy se zahraničními i tuzemskými tanečníky.

Tanečnící z No Feet se kromě mistrovství světa také zúčastnili brněnského tanečního veletrhu Dance Life Expo, dosáhli jste i tam nějakých úspěchů ?

Ano, i na Dancel Life Expu se letos (poprvé) objevil step a v tamější pohárové soutěži jsme získali mnoho medailí. Za větší úspěch ale považuji to, že step se na veletrhu předvedl ve skvělém světle a dozvědělo se o něm mnoho lidí. NO FEET se podílelo na organizaci stepové části veletrhu a máme z něj velmi dobré ohlasy jak od organizátorů celé akce, tak od publika.

Vím že jsi založila tradici Mezinárodního stepařského festivalu. Kdy a kde semůžeme těšit na další ročník ?

Další ročník festivalu, tentokrát už 6., se bude v Brně konat na konci dubna a opět na něm vystoupí stepové špičky. I já se na to už moc těším.

Kromě stepu, street dance a jazz dance máte v nabídce i balet pro děti, neuvažujete po otevření nových sálů v Komárově o rozšíření kurzů třeba ještě o modernu – contemporary dance ?

Contemporary a modernu zatím nemám v plánu otevírat. Není to, že by nebyl prostor nebo že bych nechtěla, naopak, tyto styly mám velice ráda, ale v Brně je v nich veliká konkurence (David Strnad, Oorphane, Dáša se studiem S lehkou hlavou, lekce se vyučují dokonce i na Masarykově univerzitě atd.), proto to zatím nechávám na nich.

Je mi známo že se kromě tancování se věnuješ i hudbě. Kde s kým a na co hraješ nebo zpíváš ?

Co se týče hudby, tak je už odmala mým velikým koníčkem, ač přiznávám, že v ní nijak zvlášť nevynikám. Od dětství jsem hrála na klavír a rekreačně na kytaru a basu, teď se věnuji už jen zpěvu. Působím s Wraa Dap Bandem Zdeňka Treblíka a s kapelou Jazzová razie, ve které zpívám a stepuji. Strašně mě to baví a doufám, že to budu moct dělat ještě dlouhou dobu.

Co bys chtěla na závěr vzkázat čtenářům ?

Ať tancují a je jedno jestli sami doma před zrcadlem, v klubu nebo na jevišti. Opravdu to není klišé, když řeknu, že je to balzám pro tělo i duši a nejlepší relax. Mluví několikaletá praxe 🙂 .

A tato slova potvrzuji i já 🙂

Děkuji za rozhovor.