Zemětřesení na poli grafického softwaru

Adobe Photoshop a Adobe Illustrator jsou po léta prakticky synonynem pro práci s bitmapovými a vektorovými obrázky. Pak přišla studená sprcha pro uživatele – povinné předplatné. Program od Adobe už není váš, musíte si jej pronajmout a průběžně platit za jeho používání. Což dnes už dělá mimochodem kde kdo. Ale Adobe fakt není levný. Tak se někteří hobby grafici přeorientovali na alternativy – zdarma je třeba Gimp a Inkscape. Ale oproti Adobe mají některá omezení. Na úpravy fotek je u nás populární brněnský Zoner Photo Studio, který používám, ovšem poté, co Zoner také přešel na model předplatného, jsem zůstal u poslední „krabicové“ verze 17.

A najednou se objevily programy Affinity – fotoeditor a vektorový editor, které uměly téměř totéž co Photoshop a Illustrator. A to za cenu lidovou, každý za cca 50 dolarů – jednorázově navždy. Což bylo samo o sobě super. Nedávno přišla další bomba – Firma Canva koupila Affinity. Chvíle nejistoty a pak – všechny programy od Affinity jsou sloučeny do jednoho „Affinity by Canva“ a hlavně – jsou teď úplně zdarma! Jediné, co si musíte zapltatit, pokud to potřebujete, jsou funkce poháněné AI.

Takže to teď bude mít Adobe zatraceně těžké (většina uživatelů si k tomu škodolibě pomyslí: „Dobře jim tak“), ovšem těžké to bude mít i národní poklad Zoner a nebo, dnes už trochu pozapomenutý, Corel.

V tuto chvíli mi přestává dávat smysl instalovat do Windows Gimp nebo Inkscape, když teď máme k dispozici mnohem výkonější programy od Affinity/Canvy taky zdarma. A pokud to půjde rozjet na Linuxu např. ve Wine, tak to nedává smysl už ani tam. Snad jedině v případě, že v těch programech děláte už fakt hodně dlouho a jste na ně zvyklí a nebo když chcete mít za každou cenu jen open source software.

Třeboňsko

Tak jsem pobyl první týden prázdnin v kraji rybníků a cyklistů – na Třeboňsku v Lutové, poblíž Chlumu u Třeboně. Nás, pár pěšáků, jsme tam byli spíše raritní kousky, ale sem tam se mezi cyklisty i nějaký další pěškochodec vyskytnul. Jeden z výletů jsem si dal spíš západním okrajem České Kanady. Navštívili jsme též sídlo Emy Destinnové ve Stráži nad Nežárkou. Více nechť promluví fotografie…

Stráž nad Nežárkou

Stráž nad Nežárkou

Rostou!

Rostou!

Třeboň

Třeboň

Rybník Svět v Třeboni

Rybník Svět v Třeboni

Schwarzenberská hrobka v Třeboni

Schwarzenberská hrobka v Třeboni

Rybník Rožmberk

Rybník Rožmberk

Chlum u Třeboně

Chlum u Třeboně

Rybník Starý Kanclíř

Rybník Starý Kanclíř

Lutová u Třeboně

Lutová u Třeboně

Opět fotobanky

Před časem mě nadchnuly microstock fotobanky . Začalo se to slibně rozjíždět, ovšem po některých organizačních změnách, zejména na fotobance iStock, mě nějak přešla chuť pokračovat a aktivity tímto směrem jsem na čas utlumil. Aktivitu jsem obnovil a (mimo jiné) i proto jsem založil facebookovou stránku Milan Pailčka – fotograf. Můžete kouknout…

Výlet Luleč – Ochoz u Brna

Snažím se každý víkend aspoň o jeden pěší výlet, takže tady je další – Luleč (okres Vyškov na Moravě) – Pístovice -Račice – Hostěnice – Ochoz u Brna (okr. Brno – venkov). Nebylo moc vedro, trochu pod mrakem, takže na 23 km procházku ideální počasí. Po mírném bloudění nepříliš dobře značenou naučnou stezkou jsme našli kostel i vyhlídku sv. Martina a poté jsem se už vydal na sólovou cestu směrem k Brnu. Krajina pěkná, sem tam i nějaké houby (babky, holubinky, růžovka…), lesní jahody a pár borůvek. K tomu spousta cyklistů a velká část cesty vedla bohužel po asfaltu… Ale jinak v pohodě. Jen nevím, jestli je úplně OK uzavřít veřejnou a zároveň turistickou značenou cestu kvůli akci – sraz veteránů a k tomu nějaký koncert v Hostěnicích – a nezajistit přitom žádnou obcházkovou trasu… Ale prošel jsem.

Luleč

Kostel sv. Martina

Kamenný žlíbek

Cestou k Ochozu u Brna

Les...

Někde nad Račicemi

Luleč

Pohled z vyhlídky sv. Martina

Luleč

Kostel sv. Isidora

Výlet Bukovinka – Vyškov

Tak jako skoro každou neděli jsem se vydal na výlet (pěšky) Drahanskou vrchovinou – Rakoveckým údolím. Začal jsem tradičně s KČT a také tradičně jsem se později oddělil. Údolí se táhne zhruba od Jedovnic do Vyškova na Moravě, my jsme výlet zahájili v obci Bukovinka (kousek od Křtin). Údolí je známé také pro hojný výskyt bledule jarní (které v červnu už samozřejmě nekvetou 😀 ) ale i bez bledulí je se na co koukat. Nad Drnovicemi jsem navštívil i rozhlednu Chocholík… Pár fotek přidávám. Jo bylo to asi 24 km.

Rakovecké údolí

Rakovecké údolí

Rakovecké údolí

Rakovecké údolí

Rakovecké údolí

Rakovecké údolí

Rakovecké údolí

Rakovecké údolí

Brouk na ostružinách

Brouk na ostružinách

Pístovický rybník

Pístovický rybník

Rozhledna Chocholík

Rozhledna Chocholík

Drnovice a Vyškov

Pohled z rozhledny Chocholík

Šumava

Tak jsem si zase na chvilku odskočil z tanečního sálu do přírody – na týden do Železné Rudy. Tradičně s CK Primaparta, kde už pomalu začínám působit spíš jako spolupracovník.

Od doby, kdy jsem tam naposledy byl se toho dost změnilo. Dříve zarostlá nádražíčka dostala nová nástupiště a poněkud tím ztratila na romantice. Tunel pod Špičákem (1748m) už není nejdelší v republice, ale o deset metrů jej překonal Březenský tunel u Chomutova. Z lesní horské pěšiny mezi potůčky a kameny mezi Čertovým a Černým jezerem je teď promenáda (naštěstí ne asfaltovaná, ale jen z válcované šotoliny).

Rozhledna na Poledníku je vidět už zdálky přes zbytky stromů ohlodaných kůrovcem a polámaných hurikánem Kyrill. Před patnácti lety nebyla pro stromy vůbec vidět, teprve až jste přišli těsně k ní. Dříve to ale nebývala rozhleda, ale sloužila jako vojenský objekt k odposlechům rádiového provozu (expozice připomínající tuto historii je uvnitř).

Na vrchlu Špičák vyrostla předloni úplně nová rozhledna. Trochu se nahoře kýve. Ale rozhled je tam pěkný.

Konečně jsem dobyl jezero Laka, kam jsem se dlouho chystal. Pěkné. A taky Prášilské jezero. Kachny, kachny…

Houby rostly, ale kromě růžovek jsem skoro jiné druhy neviděl. Jo, to tenkrát v Kubově Huti to bylo přímo mučení. Na výletě z Volar do Vimperka a cesta lemovaná jen pravými hřiby, které jsem si nemohl vzít, protože – co tam s nimi? Na hotelu…

Z dalších zajímavostí – v Rudě se mi podařilo natrefit na parní lokomotivu 475.111, která mě celý den na výletě provokovala houkáním.
A taky na mládě užovky hladké a na opravdu velkou užovku obojkovou. Rys ostrovid ani tetřev hlušec mi (bohužel) přes cestu nepřeběhli…

Návštěva muzea lokálních bavorských drach na německé straně Alžbětína byla taky zajímavá. Jenže mi ty lokomotivy nic moc neříkaly, kdy jsem je neznal. Kromě toho červeného motoráku.

Zmizelá Šumava lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Fotobankový průzkum za rok 2015

Petr Václavek zveřejnil na svém blogu fotobankový průzkum za rok 2015 – jak se komu co a kde prodávalo a další statistické údaje. Velmi zajímavé. Letos jsem se ovšem nezúčastnil, protože jsem už pekelně dlouho na fotobanky nic nepřidával a nějak jsem cítil v kostech, že bych výsledky spíš zkreslil, než je svými nulami podpořil…

Nikon Coolpix S7000 lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Vysoké Tatry 2015

 

Začátkem července 2015 jsem si zajel do Vysokých Tater. Vlastně se mi původně ani moc nechtělo, ale jiný letní týdenní turistický pobyt s mou oblíbenou CK Primaparta mi letos nevyšel. Nakonec, jak to tak bývá, to byla jedna z mých nejlepších dovolených vůbec. Měl jsem trochu obavy z davů lidí, ale kromě klasické západovýchodní magistrály na červené značce to nebylo tak hrozné. Bylo vedro. Ale aspoň nepršelo – kromě středy kdy jsme vtipně zařadili odpočinkový den s koupáním v termálech a prohlídku Belanských jeskyní.

Bylo docela zvláštní v krátkých rukávech překonávat sněhová pole ve výškách nad 2000 metrů nad mořem. Dobyli jsme, mimo jiné, Velkou Svišťovku, Bystré sedlo a Rysy. Priečně sedlo mi jednou před dvaceti lety stačilo. Kolmá stěna s řetězy už nějak není pro mě. Mimochodem – od roku 2013 je tahle žlutá značka (Zbojnická chata – Téryho chata) oficiálně upravena na obousměrnou. Dřív se mohlo jít jen směrem od Téryho chaty.

Cestou na Rysy nás u Popradského plesa překvapil neobvykle krotký, ale divoký pták – ořešník kropenatý – jednoduše si přišel pro svačinu… Nic podobného jsem ještě neviděl.

Obrázek vydá za tisíc slov, jak se říká, takže se pokochejte fotogalerií…

Canon EOS 750D lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>


Začátek jara a bledule

V širším okolí Brna se nacházejí dvě významné lokality s hojným výskytem bledule jarní a jako každé jaro sem vyrážejí proudy turistů obdivovat tu nádheru. Jedna se nachází mezi Vyškovem na Moravě a Křtinami – údolí Račického potoka a druhá, známější a také lépe dostupná, je v údolí Chlébského potoka u Nedvědic a tam jsem se také dnes, v první jarní den roku 2015, vydal.

Říkal jsem si, že to vezmu po modré směrem na Skorotice přes kopec, že tam nebudou lidi. No, byli 🙂 Když jsem pak sbíhal k silnici se zelenou značkou do Chlébského, zastavil jsem se na focení krásného lýkovce. A u potoka už se tao začalo bělat. Mám pocit, že bledule pomalu postupují směrem k Nedvědicím, dříve rostly hlavně v severovýchodní části údolí. Lidí a aut bylo hodně, k příležitosti kvetoucích bledulí se na začátku údolí dokonce sezónně otevírá stánek s občerstvením. Takže jsem zalehl a fotil… Až mě to přestalo bavit, zvedl jsem se a pokračoval po zelené a červené směr Kačiny a Hrádky, kde jsem odbočil na neznačenou lesní silničku směrem na Osiky. Sakryš i tady jsou lidi… Ale pojal jsem to společensky a s náhodným takysólovým turistou jsme za družného hovoru dorazili do Lomnice u Tišnova, odkud jsme šli opět každý svou cestou. Po cestě jsem fotil další jarní květiny jako plicník lékařský, podběl jarní a jaterník podléšku. A ze Štěpánovic potom vlakem domů…