Ačkoli Microsoft slíbil, že po Windows 10 už žádné další Windows nebudou a budou se jen vylepšovat desítky, slib nesplnil a vydal jedenáctky. Vzpomeňme na slova klasika v písni: „Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní…“.
Tak jsem se je pokusil nainstalovat na můj stařičký a ne moc výkonný notebook, který od dob koupě prodělal mírný upgrade v rámci možností (paměť zvětšena ze 4 na 12GB, klasický disk vyměněn za SSD a DVD mechaniku nahradil ten klasický…).
Microsoft má na W11 poměrně přísné požadavky, ale tyto se dají obejít nástrojem Rufus.
No a povedlo se. Naštěstí jsem se trefil do doby kdy právě vyšla už celkem dobře odladěná verze 22H2 a vypadá to, že všechno funguje na „první dobrou“. Dojem celkově dobrý. Jsou přehledné a graficky mi přijdou hezčí než desítky. Na rozdíl od jiných přechodů mezi verzemi nemusíte shánět nové ovladače pro zařízení. Fungují ty z desítek…