Zejména smrkové. Vlivem dlouho trvajícího sucha, vichřic a řádění kůrovce. Zatímco smrky opadávají, modříny jsou zelené. Toť paradox. Málokdy se mi letos stalo, že bych šel na výlet a nepotkal přitom dřevorubce likvidující následky této katastrofy…
Troška toho blues…
Abych z toho úplně nevypadl, tak jsem si trochu zaimprovizoval a nahrál tohleto. Kytara, baskytara, harmonika – já, bicí – hotové smyčky:
Třeboňsko
Tak jsem pobyl první týden prázdnin v kraji rybníků a cyklistů – na Třeboňsku v Lutové, poblíž Chlumu u Třeboně. Nás, pár pěšáků, jsme tam byli spíše raritní kousky, ale sem tam se mezi cyklisty i nějaký další pěškochodec vyskytnul. Jeden z výletů jsem si dal spíš západním okrajem České Kanady. Navštívili jsme též sídlo Emy Destinnové ve Stráži nad Nežárkou. Více nechť promluví fotografie…
Opět fotobanky
Před časem mě nadchnuly microstock fotobanky . Začalo se to slibně rozjíždět, ovšem po některých organizačních změnách, zejména na fotobance iStock, mě nějak přešla chuť pokračovat a aktivity tímto směrem jsem na čas utlumil. Aktivitu jsem obnovil a (mimo jiné) i proto jsem založil facebookovou stránku Milan Pailčka – fotograf. Můžete kouknout…
Výlet Luleč – Ochoz u Brna
Snažím se každý víkend aspoň o jeden pěší výlet, takže tady je další – Luleč (okres Vyškov na Moravě) – Pístovice -Račice – Hostěnice – Ochoz u Brna (okr. Brno – venkov). Nebylo moc vedro, trochu pod mrakem, takže na 23 km procházku ideální počasí. Po mírném bloudění nepříliš dobře značenou naučnou stezkou jsme našli kostel i vyhlídku sv. Martina a poté jsem se už vydal na sólovou cestu směrem k Brnu. Krajina pěkná, sem tam i nějaké houby (babky, holubinky, růžovka…), lesní jahody a pár borůvek. K tomu spousta cyklistů a velká část cesty vedla bohužel po asfaltu… Ale jinak v pohodě. Jen nevím, jestli je úplně OK uzavřít veřejnou a zároveň turistickou značenou cestu kvůli akci – sraz veteránů a k tomu nějaký koncert v Hostěnicích – a nezajistit přitom žádnou obcházkovou trasu… Ale prošel jsem.
Výlet Bukovinka – Vyškov
Tak jako skoro každou neděli jsem se vydal na výlet (pěšky) Drahanskou vrchovinou – Rakoveckým údolím. Začal jsem tradičně s KČT a také tradičně jsem se později oddělil. Údolí se táhne zhruba od Jedovnic do Vyškova na Moravě, my jsme výlet zahájili v obci Bukovinka (kousek od Křtin). Údolí je známé také pro hojný výskyt bledule jarní (které v červnu už samozřejmě nekvetou 😀 ) ale i bez bledulí je se na co koukat. Nad Drnovicemi jsem navštívil i rozhlednu Chocholík… Pár fotek přidávám. Jo bylo to asi 24 km.
Moje nové skladby
Konečně jsem se dostal k nahrání nových skladeb… No, ony existují už asi rok a půl, jen ještě nebyly zaznamenány. Takže poslouchejte tady: http://bandzone.cz/milanpalicka.
Zákazník… až na posledním místě.
Potřebujeme především jeho peníze a je nám fuk, že mu nacpeme něco, co nepotřebuje. Mám bohužel hned tři zkušenosti z nedávné doby, které jsou přesně opačné než jak se píše třeba tady.
První hráč: T-Mobile. Při změně zaměstnání jsem se také konečně rozhoupal změnit telefon, starou Nokii za něco moderně placatého, v mém případě za Xiaomi Redmi 4A (v Alfacompu – prodali mi skutečně jen to, co jsem chtěl). Vzhledem k ceně a podle ohlasů v recenzích vypadal dobře. Akorát jsem potřeboval „přecvaknout“ SIM kartu ze starého telefonu na microSD. Přímo ze staré karty to nešlo a navíc stále byl ten starý telefon ještě služební, tak jsem Xiaomi používal jen jako GPS na výletech 😀 A dlužno říci, že za tu cenu (pod 3000 v akci) by mě uspokojil už pouze v této roli… Ale po úspěšném pohovoru a změně místa jsem se vydal k prodejci (Brno, náměstí Svobody) aby mi tedy SIM kartu vyměnil. Po téměř hodinovém čekání jsem se málem zabil na barové stoličce, abych si poté vyslechl že nutně potřebuji internetový tarif. Což jsem odmítl s tím, že ne, že potřebuji vyměnit SIM kartu a dát ji do nového smartphonu. Což nakonec prodavač neochotně pochopil a mnou požadovanou činnost provedl. Dokonce se uvolil i k exportu kontaktů ze staré karty na novou, což se ovšem v novém smartphonu neprojevilo i když prodavač tvrdil, že je všechno v pořádku. Sice měl tak nějak pravdu, ale spíš bych čekal radu, jak v Androidu naimportovat stará data… Nakonec jsem si podle hesla „nejméně vysilující je spolehnout se na vlastní síly“ poradil sám, díky internetovým diskuzím (import je nelogicky v nastavení telefonu a nikoli v aplikaci SIM karta nebo v kontaktech). No tak sláva…
Jako dlouholetá oběť (nebo zákazník?) firmy UPC používám kabelový internet této společnosti. Kdysi jsem kvůli arogantnímu vystupování jejich zaměstnanců od UPC odešel k firmě Karneval…. která však, za potlesku Antimonopolního úřadu, byla po pár letech koupena opět firmou UPC. Tak jsem zase tam, kde jsem být nechtěl. Co se dá dělat.
Stroje jsou jen stroje a občas se pokazí, což jako technik samozřejmě vím. Obzvláště když se tak stane dlouho po záruce, není komu co vytknout. Zaznamenal jsem výpadky spojení, tak jsem doufal že jde o nějakou dočasnou poruchu a počkal jsem do pondělí (výpadky začaly v pátek). Mám koupený kabelový modem a za ním router a za ním pár počítačů (PC, notebook, maminka…). Tak jsem zavolal na poruchy. Ještě v průběhu čekání, než na mě přijde řada (když chcete odradit otravující zákazníky od kontaktu s Vámi, rozhodně si pořiďte call centrum s „motorovým“ odpovídačem) mě napadlo zapojit PC přímo do modemu bez routeru a vypadalo to, že problém je objeven. S tradičně arogantně působícím chlapem jsem situaci konzultoval, signál že mají v pořádku. Dozvěděl jsem se, že si mám koupit nový modem (proč, když modem se jeví v pořádku, ale chyba je zřejmě v routeru, to jsem nepochopil)… No dobrá. Šel jsem tedy koupit nový router. Internet jel hodinu… sláva, vypadá to OK… a buch 🙁 Konec… Tak co teď? Modemem to není, routerem taky ne a UPC poruchu nemá. Tak jsem laboroval až jsem zjistil že napájecí zdroj modemu dává místo 15V jen asi 6 a taky se neúměrně zahříval. Zvláštní… Tak jsem někde doma pohledal zdroj na 12V (15 jsem nikde neměl, ale říkal jsem si, že by to mohlo fungovat i tak). A ejhle! Jelo to den, dva… Nový zdroj za dvě stovky (GES – prodali mi skutečně jen to, co jsem chtěl) to vyřešil. Ale dodnes mi nejde do hlavy, proč vadný zdroj k modemu způsobil nefunkčnost routeru (takže mám teď jeden router navíc). A jak jsem se dozvěděl od kolegů, zdroje k modemům od UPC „odcházejí“ obvykle dříve, takže jsem po těch šesti letech měl vlastně kliku.
Paradoxně to nakonec vypadá, že by mi koupě nového modemu problém taky vyřešila, ovšem v tom případě bych vyhodil dobrý modem pouze s vadným síťovým adaptérem..
A ta třetí zkušenost – alespoň se týkala přímo kupovaného zboží – router v Alze: „Tak přidáme tam tu prodlouženou záruku na pět let za nějakých 120Kč?“ Nevím.. starý router vydržel 6 let (a stále drží i když je ve skříni), tak se mi ta nabídka jevila spíš jen jako: „Nechcete si ten router koupit o něco dráž?“…
Trocha toho bilancování…
Ještě je leden, tak se pořád docela hodí ohlédnout se za uplynulým rokem. A jak tak koukám, byla to vlastně docela jízda. V březnu úspěch v prvním i druhém kole castingu na muzikál Raportér a následné zrušení natáčení z důvodu odstoupení ČT ze spolufinancování… (koukám, že se tam objevil rok natáčení 2018 – že by to ještě nebylo ztraceno?). Pak účast na základním kole Porty (bez postupu). Konkurz na muzikálovou sezónu 2017-2018 v Městském divadle Brno , kde jsem sice uspěl v taneční i pěvecké části, ale z důvodů potřeb divadla a finálního obsazení rolí… zase nic. Hned poté následoval Workshop ProArt festival (Brněnská část), kde jsem si tu hudební zkušebnu MdB s Alešem Slaninou (a s Tomášem a Janou) přece jen na týden vyzkoušel 🙂 a pak úspěšné závěrečné vystoupení studentů, kde byl jako zlatý hřeb celého večera zařazen mnou vymyšlený mimický komediální výstup (režie – Štěpán Pácl). Jen ty honoráře tady pořád tekly obráceně. Zcela netaneční, neherecká a nehudební vsuvka na podzim – po pětadvaceti letech opouštím staré zaměstnání u DPmB, uspěl jsem na pohovoru u Thermo Fisher Scientific… A zpátky k tancování – účast na taneční soutěži Naruby a čtvrté místo. A do toho ještě turistika a nějaký ten tělocvik. Zcela jsem zazdil přispívání fotek do fotobank, snad se letos dokopu… Takže to byl myslím docela dobrý rok 2017 🙂
Taneční soutěž Naruby
Letos jsem se s taneční skupinou zúčastnil této soutěže podruhé. Vlastně potřetí, když budu počítat i mou účast na prvním ročníku – ovšem jako fotografa, nikoli tanečníka 🙂
Tentokrát jsme zastupovali nové taneční studio Schola Artist s naší taneční skupinou Artist Dance Company kterou tvoří devět děvčat a já 😀 V konkurenci dalších osmi skupin jsme skončili na pěkném čtvrtém místě. Medaile bude příště…
Za studio jsme měli i dvě sólistky – malá Natálka byla v kategorii „moderní tanec – děti“ sama, tak byla sloučena se starší kategorií – a prostě to vyhrála ! 🙂
A naše sólistka Pája ze skupiny bojovala taky statečně a skončila čtvrtá…
Artist Dance Company, video: [embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=d1PN1d6uDHg[/embedyt]