Schola Artist

Založení nového tanečního studia se nepřinachází každý den. Ačkoli za mou taneční „kariéru“ se to stane už podruhé. První bylo studio NoFeet Martiny Konečné (Step, jazz street – mimochodem další Stepařský festival v Brně je v plném proudu) – i když tady šlo spíš o stěhování z pronajatých prostor do vlastních. Zbrusu nové studio zakládá Pavel Kolář se svou partnerkou z Duo Art – Lenkou „eleanor“ Hůlkovou pod názvem „Schola Artist“. Styly pole dance, contemporary, balet a další. Studio začne fungovat od května a rezervační systém lekcí je už v provozu. Ve studiu bude také sídlit naše taneční skupina Artist Dance Company… Zahajovací galavečer se koná v pátek 5.5. ve 20.hod.

logo

Schola Artist

Hudba a tak…

Kromě tancování a závěrečného večírku Centra Tance mě zas nějak začala nabíjet hudba. Kapely moc nefungují, tak jsem začal tvořit sám. Sedm skladeb je hotových (akordy, texty, melodie), takže ještě čtyři a mám materiál na autorské CD, jupí 🙂 Dal jsem si pro kompozici deadline do konce února, tak uvidíme…

Dlouho už nebyla na dosah žádná výzva v podobě soutěže, castingu nebo konkurzu… A hele, muzikál (zřejmě jde o titul „Raportér“) hledá kompars a zpívající epizodní role. V Brně! … no, tak taky uvidíme 🙂

Taneční podzim 2016 v Brně

Tak jako v předchozích letech se po prázdninách začíná na taneční scéně opět něco zajímavého dít. Z Centra Tance nám odešla lektorka do Prahy a tím zřejmě končí krátká historie taneční skupiny T.A.Š.K.A. Takže ani naše účast na třetím ročníku taneční soutěže Naruby se nekoná.

V sobotu 28.10. to bude třetí ročník soutěže Naruby.

O víkendu 4.-.6.11. pak Dance Life Expo, jaké workshopy si vyberu, to se uvidí až bude znám program.

A 13.11. flashmob Dance For Kidness, kdy se nám lektorka kvůli nácviku a účasti na této akci nakrátko vrátí do Brna.

Shakespeare a já…

Ano je to tak. A vlastně pořád nevycházím z údivu. Jo, mám dvě maturity elektro, řidičák na náklaďák, radioamatérskou koncesi, průkaz vedoucího souboru lidových hudebníků a licenci cvičitele body&mind. Takže naprosto běžné předpoklady pro… divadlo 😀 Protože jsem letos poprvé po pěti letech vynechal Rockové Kurzy a taky proto, že s překvapením zjišťuji, že se snažím nacpat na „prkna, která znamenají svět“ (zatím jsem zkusil dva konkurzy v MdB), přihlásil jsem se na ProArt Festival, obor herectví. Ať taky trochu tuším, vo čem jakože to divadlo vlastně je. S naprosto skvělou a neskutečně trpělivou (a vlastně i trpící – zasvěcení vědí proč to píšu) lektorkou – herečkou Kamilou Valůškovou. Za šest dní, nebo spíš za míň, protože se muselo dělat hodně škrtů a změn ve scénáři, jsme ještě se dvěma mladými děvčaty a jednou zkušenější paní, nastudovali několik obrazů ze hry „Sen noci svatojánské“. Občas jsem se musel hlídat, abych nedopadl jako Karel Infeld Prácheňský a nevžil se do role až příliš. Půl hodiny před představením jsme se bavili s Kamilou u kafe a když jsem jí nevzrušeně oznámil, že jsem nikdy předtím divadlo nehrál, zatvářila se jako pětileté dítě, kterému vzali jeho nejmilejší hračku. Její oči říkaly: „Já blbec se dřu pět let na DAMU a tady ten úředník nikdy nehrál a dá na první dobrou takovouhle kládu!“… 😀 No trošku jsem si zapřeháněl… ale moc zase ne.

No, prostě… když jsem se do role krejčího Klubka položil a diváci se smáli (tam kde se měli smát) – na Shakespeara! Wow… nirvána je slabé slovo. Jsem chycen, jsem uchvácen… jo, divadlo.

Snad bude fungovat tenhle odkaz na fotky na Facebooku.