Legendární Bruce Lee
sťal soupeře bruslí…
(To jsem nikde neopsal, ale fakt sám vymyslel…)
Legendární Bruce Lee
sťal soupeře bruslí…
(To jsem nikde neopsal, ale fakt sám vymyslel…)
Letos počtvrté se konal (vlastně ještě koná, končí až zítra) taneční veletrh Dance Life Expo. A bylo by asi ode mě nemoudré se tam nepodívat 🙂 No nejen, že jsem se díval, ale také se zúčastnil dvou workshopů master class – contemporary jazz Tomáše Kuťáka a lekce contemporary, kterou vedla mezi tanečníky velmi dobře známá Qaša (Leona Kvasnicová). Dopoledne jsem se pohyboval kolem hlavního jeviště „showstage“, kde probíhala soutěž mistrů všech mistrů – tedy vítězů z různých tanečních soutěží. Soutěž začínala kategoriemi dětí a juniorů a úroveň mladých tanečníků byla velmi vysoká. Sympatické bylo, že se zde neřešil taneční styl, takže se tancovalo úplně všechno – contemporary, jazz, street i step…
Na divadelní stage probíhala soutěž stepařů, kterou (celkem logicky) uváděla stepařská legenda Martina Konečná.
Po oficiálním vystoupení Qaši a skupiny IF na showstage jsem se už pomalu připravoval na workshopy, což znamenalo 2 x 1,5 hodiny odpoledne a v podvečer. Tomáš ani Qaša se s námi moc nepárali 🙂 Choreografie byly technicky náročné a rychlé, ale myslím že jsme si je náležitě užili…
Tak se mi ten taneční podzim polalu vymyká z rukou, nestíhám ani chodit na výlety 😀 Po soutěži Naruby následuje o tomto víkendu taneční veletrh Dance Life Expo a v neděli Dance For Kidness (tanec za laskavost).
A ještě pár dojmů z letošního „Naruby“ – srovnává se těžko, protože jsem byl loni jen divák a letos tanečník a moc jsem toho z dění na jevišti neviděl. Takže jsem ani nefotil, nebyl na to čas a prostor. Mám pocit, že pořadatelé od minulého roku zchudli. Loni barevný program na křídovém papíře, leos na kopírce, odznáčky – loni libovolné množství zdarma (nebo za dobrovolný příspěvek), letos jen v balíčku pro umístěné skupiny, svačinka pro účastníky… ? Nevím jaká byla loni, nepřišel jsem se tam najíst, tak co. Ovšem vzhledem k výši startovného bych čekal trošku víc. Ale jo, zážitek to byl silný. Byla to naše první soutěž, takže to, že jsme se neumístili na „stupních vítězů“ ani nebylo důležité. A naše spřízněná skupina K.L.A.M. byla třetí !
A taky by to chtělo větší prostor. Hlavně pro diváky.
Stejně jako loni i letos je říjen a listopad v Brně nabitý tanečními akcemi jak pro diváky, tak pro aktivní tanečníky. Ve dnech 17.-21. října proběhne akce „Divadelní svět Brno“ v jehož rámci na jevištích brněnských divadel diváci uvidí i mnoho tnečních představení.
Pro ty aktivnější (ale samozřejmě i pro diváky), proběhne druhý ročník taneční soutěže Naruby, kterou v roce 2014 založila jako absolventskou práci studentka JAMU Zuzana Vrajíková. Soutěž měla takový úspěch, že se s ní začalo automaticky počítat jako s tradicí a do druhého ročníku se přihlásilo více účinkujících než loni. Tentokrát už nebudu jen v hledišti s fotoaparátem, ale se skupinou T.A.Š.K.A. se v kategorii moderní tanec skupin dospělých také na jevišti objevím… Soutěž se koná v sobotu 31.10. v Brně v Divadle na Orlí. Den předtím se budou konat taneční workshopy pro účastníky soutěže i pro veřejnost.
Týden po „Naruby“ následuje taneční veletrh „Dance Life Expo„, 6.-.8.11.2015. Loni jsem se zúčastnil hned tří workshopů masterclass moderního tance, ale zatím váhám jak to vyřešit letos. Pro mě jsou nejzajímavější asi Tomáš Kuťák (na tom jsem byl předloni) a Qaša (na té zase vloni). Vadí mi ovšem přecpaný sál, kdy se při provedení nacvičené choreografie tanečníci musí dělit nejen na poloviny, ale i na čtvrtiny, aby se při tancování vůbec do sálu vešli. A ostatní zatím stojí u zdi a svůj (ne právě levný) zaplacený čas jen čekají…
I když jsem vlastně také díky józe svoje tělo v poměrně pozdním věku rozhýbal tak, že jsem teď schopen zvládat i složitější taneční prvky a naprosto nic proti ní nemám, nemyslím, že by měl tento cvičební styl zabírat drahocenný čas a prostor na akcích typu Dance Life Expo samotnému tanci. Na tanečním veletrhu (nebo například i v Centru Tance) bych místo ní uvítal větší nabídku tanečních stylů a zajímavých lektorů z tanečních skupin, studií nebo divadel…
A stejně jako minulý rok i letos se uskuteční „flashmob“ – Dance For Kidness (na titulní straně je Anetka 🙂 – naše lektorka) a také jako minulý rok se bude krýt s posledním dnem Dance Life Expo – 8.11.2015.
Někdy mi připadá, že události se dějí, aniž bych se o ně nějak zvlášť snažil. V průběhu mé krátké taneční „kariéry“ jsem několikrát s díky a slušně odmítl účast na konkurzech do dvou tanečních skupin s tím, že to přenechám mladším. A přitom tak nějak průběžně vznikla skupina třetí a najednou jsem jejím členem… Pravděpodobně se budeme jmenovat T.A.Š.K.A. (Taneční Amatérská Škola Kamenské Anety 😉 ). No a aby toho nebylo málo, níže uvedená A.K. členům pozapomněla oznámit naši účast na vystoupení příští čtvrtek – takže na to máme dvě zkoušky 😀 Někdy je možná lepší zahájit činnost způsobem: „hoďte je do vody ať plavou“. Ale choreografii použijeme tu, kterou už známe. No a kromě toho, jak se všude chlubím, tam kde jsem loni fotil, tak budeme s TAŠKOu letos soutěžit… nejspíš.
P.S: změna – Toskánský večírek už nestihneme nacvičit, takže to bude bez nás.
Národní divadlo Brno připravilo divákům na středu 2.9.2015 koncert pod širým nebem v nově zrekonstruovaném parku před Janáčkovým divadlem. Ukázky z oper, baletů i činohry měly za cíl přilákat obecenstvo na představení nastávající sezóny a tento záměr se myslím podařilo naplnit dokonale. A mám takový dojem, že to neblyo jen proto, že celá akce byla zdarma…
Kromě klasiků jako L. V. Beethoven, P. I. Čajkovskij, G. Puccini, B. Martinů či Oskar Nedbal zazněla i díla moderní. Výkony operních umělců i symfonického orchestru byly skvělé.
Baletní soubor kromě klasiky všech klasik – ukázky z Labutího jezera – předvedl i moderní variaci s akrobatickými prvky na židlích na Beethovenovu „Osudovou“ (s Pavlem Kolářem). Že se balet v průběhu staletí neustále vyvíjí nás přesvědčila také ukázka z nového pojetí Labutího jezera – Black And White – v choreografii i režii vedoucího baletního soubrou NdB Mária Radačovského. Pro mě, jako fanouška contemporary dance, asi největší překvapení večera v tom nejlepším slova smyslu. Předstaení uzavřela ukázka z opery Čarokraj.
Na ploše před orchestrem svoje umění ukazovaly i budoucí naděje brněnského divadla – malé děti zde neúnavně předváděly spontánní taneční kreace. Vladimír Javorský, v roli žabáka-prince z Čarokraje, se k nim v závěru také přidal…
Po necelých dvou hodinách se asi tisícovka spokojených diváků rozjela do svých domovů.
Začátkem července 2015 jsem si zajel do Vysokých Tater. Vlastně se mi původně ani moc nechtělo, ale jiný letní týdenní turistický pobyt s mou oblíbenou CK Primaparta mi letos nevyšel. Nakonec, jak to tak bývá, to byla jedna z mých nejlepších dovolených vůbec. Měl jsem trochu obavy z davů lidí, ale kromě klasické západovýchodní magistrály na červené značce to nebylo tak hrozné. Bylo vedro. Ale aspoň nepršelo – kromě středy kdy jsme vtipně zařadili odpočinkový den s koupáním v termálech a prohlídku Belanských jeskyní.
Bylo docela zvláštní v krátkých rukávech překonávat sněhová pole ve výškách nad 2000 metrů nad mořem. Dobyli jsme, mimo jiné, Velkou Svišťovku, Bystré sedlo a Rysy. Priečně sedlo mi jednou před dvaceti lety stačilo. Kolmá stěna s řetězy už nějak není pro mě. Mimochodem – od roku 2013 je tahle žlutá značka (Zbojnická chata – Téryho chata) oficiálně upravena na obousměrnou. Dřív se mohlo jít jen směrem od Téryho chaty.
Cestou na Rysy nás u Popradského plesa překvapil neobvykle krotký, ale divoký pták – ořešník kropenatý – jednoduše si přišel pro svačinu… Nic podobného jsem ještě neviděl.
Obrázek vydá za tisíc slov, jak se říká, takže se pokochejte fotogalerií…
Kdybych byl slepý, tak už mám doma asi pěknou sbírku houslí 😀 Centrum Tance naznalo, že tradiční pololetní vystoupení je pro tanečníky příliš velký luxus a tak jeho letní verzi jednoduše zrušilo a ta zimní je nejistá. Jenže na pondělním tréningu jsem se od lektorky dozvěděl: „Potřebuju šest tanečníků na červnovou Flirt Party a byla bych ráda, kdyby se zúčastnila i pánská část souboru, protože je tam potřebuju na zvedačky… “ – s významným pohledem směrem ke mně, protože druhý kolega tam nebyl a asi ještě ani neví že 23.6. vystupuje. No a už ji mám. Takže choreografii, kterou nacvičujeme půl roku, budeme pořád nacvičovat dál ale zato za tři nebo čtyři tréningy mezi tím nacvičíme jednu úplně novou. A to máme v neděli vystoupení s TS NoFeeet a ta choroška (=choreografie), ke které jsem mimochodem sám vybral hudbu, mi pořád nějak neleze do hlavy a do těla… Jestli já nakonec vážně nejsem tenhlencten… umělec ?
Kromě informací o vlastní taneční skupině nabízí i lekce moderního tance pro veřejnost. Skupinu a taneční studio Ala Art (dříve Jazz-To) založila Alena Zoláková, má první lektorka pravidelných hodin moderního tance, na které jsem si troufl začít chodit po workshopech Rockových kurzů.
Mistrovství ČR v show dance, jazz dance, contemporary a baletu – Bohumín 2015 na ČT sport:
MČR Bohumín 2015