A je tu zase konec roku, toto letí. Zatímco vloni jsem se skoro vznášel v euforii, letošní rok zas taková hitparáda nebyl. Nové zaměstnání mi sežralo víc energie, než jsem čekal a tak jsem jej změnil podruhé. Chvíli jsem zase zabral na fotobankách a přibylo mi dalších sto dolarů za honoráře. Hudba a divadlo – tam už to tak slavné nebylo. Straší mi v hlavě nové melodie, ale nedaří se mi splácat texty. Aspoň jsem ty hotové skladby „zoficiálnil“ a zaregistroval na OSA (statistika použití děl = 0). Ano, přiznávám svou účast na castingu do Hlasu Československa. Porota sice ukázala palec nahoru, ale do dalšího kola jsem se nedostal. Z TV Nova jsem se dozvěděl, že scie vybrali někoho jiného, ale „v každém případě je můj hlas velmi zaujal“. Tak nějak nevím co si o tom mám myslet. Kdyby prostě napsali, že vybrali někoho lepšího, nemám s tím problém. Ale když je můj hlas zaujal, měli mi třeba nabídnout místo v dabingu, žejo…

Jo a nachodil jsem přes 1000 km pěšky po vlastech Českých, Moravských a Slezských.

Na taneční soutěži Naruby jsem byl počtvrté, ale poprvé jen jako divák (poprvé fotograf, podruhé a potřetí v taneční skupině). Taneční veletrh Dance Life jsem letos úplně vynechal – byl jsem na srazu spolupracovníků cestovní kanceláře Primaparta. Nová zkušenost, byl jsem u zrodu katalogu na příští rok. V srpnu bych se měl na turistickém pobytu v Jeseníkách objevit již v roli jednoho z vedoucích.