Dnes trochu vyzpovídám profesionálního tanečníka z Národního divadla Brno, který si „odskočil“ ze svého trvalého angažmá a jen tak mimochodem vyhrál (v páru s Lenkou Hůlkovou) mezinárodní soutěž v pole dance – PolEmotions, která proběhla v rámci tanečního veletrhu Dance Life Expo.

Kdy a jak tě napadlo že bys zkusil pole dance ? (pole dance – tanec na svislé tyči)

Poprvé mě to napadlo asi před třičtvrtě rokem, když jsem začal učit v Centru tance. Pak jsem to z důvodu pracovního vytížení musel posunout a reálně jsem se tomu začal věnovat asi až tři týdny před soutěží. Největší zásluhu na tom má samozřejmě přítelkyně, bez ní bych asi dodnes na (svislou) tyč ani nesáhl.

Kdo měl nápad na příběh neopětovatelné lásky mezi ježkem a veverkou ? Což mi připadá hodně originální.

Ten nápad přišel tak trochu sám o sobě, když jsme se přítelkyní (Lenkou) dohadovali o tom co bychom mohli vymyslet na přihlašovací video, tak aby to bylo originální, posunulo nás do finále, a já jsem jen tak ze srandy řekl: „No, to už můžeme rovnou natočit přihlašovací video o tom jak se veverka zamilovala do ježka a vlastně jim to nemůže klapat, když ona je na stromě a ježek na zemi…“ Oba jsme se tomu zasmáli, pak jsme se pozastavili, koukli na sebe a Léňa řekla: „Počkej, to ale není špatný nápad!“ Video jsme natočili s tím, že pokud postoupíme, tak ve finále budeme dělat něco jiného, ale nakonec nám nedalo a dotáhli jsme to do konce.

Inspirovala tě k tomu tvoje současná divadelní role v pohádkovém baletu Louskáček ? Protože i vaše soutěžní vystoupení byla vlastně pohádka…

Abych pravdu řekl, tak vůbec ne. V Louskáčkovi tančím úplně něco jiného.

Kdo navrhoval kostýmy ?

Kostým veverky, navrhla a ušila sestra Lenky, Jitka Hůlková (Bespoke design) a můj kostým (bodliny, hlava) byl půjčený z Národního divadla Brno.

Choreografie je tvoje vlastní, dělali jste ji společně s Lenkou Hůlkovou, nebo byla od někoho jiného ?:

Lenka si vymýšlela to co dělala na tyči a já zase to co jsem dělal na zemi. Choreografii společných částí jsme vymýšleli oba.

Jak jsem si pročítal soutěžní podmínky Polemotions, docela mě zarazilo, že kromě vás ostatní soutěžící tak málo využili velké volnosti v provedení vlastního vystoupení, co se týká stylu tance, kostýmů, hudby, příběhu, sólo, pár, smíšený pár…. Myslím že jste byli v soutěži dokonce jediná dvojice, je to tak ?

Byli jsme jediná smíšená dvojice, ale jinak dvojic tam bylo víc. Ve finále čtyři, v semifinále jich bylo mnohem víc. Ale když už jsi narazil na ta pravidla, tak podle nich jsme ani dvojice nebyli! Byli jsme vedení jako Pole dancerka (Lenka) a já jako její „taneční rekvizita“. Ono totiž dvojice v Pole dance znamená že dva lidi spolu dělají prvky na jedné tyči, nebo synchronizovaně na dvou. Kdybychom jsme se tak zapsali, já bych dostával bodové srážky za to, že nejsem na tyči. Upřímně ani nevím jak nás hodnotili, ale byl bych opravdu moc rád, kdyby tenhle styl Pole dance byl takový náš malý autorský počin 🙂

Na vítězné vystoupení Lenky a Pavla se můžete podívat tady:

Ještě jednou gratuluji k prvnímu místu. A teď něco o obecnějšího. Když tě tak člověk vidí na jevišti, nemůže ho nenapadnout: věnuješ se kromě baletu i nějakému silovému sportu ? Třeba vzpírání nebo kulturistice…

Abych pravdu řekl, tak na nic jiného než na divadlo, učení, pole dance a přítelkyni čas nemám. Žádný silový sport nedělám. To, že člověk od malička trénuje 6-8 hodin denně, mu tu hezkou postavu udělá…

Vím že vedeš kurzy baletu pro veřejnost v Centru Tance, myslíš že amatérští zájemci o tanec mají v Brně dost možností k vyžití ?

Co se týká komerčních stylů tance, určitě, ale když jde člověk víc po té kvalitě a kráse, chce se třeba naučit moderní techniku Graham, musí už bohužel do Prahy.

A co jiné taneční styly ? Moderna, jazz, muzikál, street , hip hop nebo třeba swing… Věnuješ se některému z nich ? Nebo některé z nich vyloženě nemáš rád ? 🙂

Samozřejmě jako profesionální tanečník umím různé styly moderního tance, neoklasický balet, lidovky, trochu jazzu – vlastně všechno co jsem se učil na konzervatoři, ale kdyby ses mě zeptal třeba na break dance, hip hop a podobné styly, tak ty neumím. Obdivuji je, chtěl bych se je naučit, ale času je málo a jak se říká „člověk žije jen jednou“.

Protože se i já věnuji tanci a u Pavla jsem byl na čtyřdenní letní škole, chodím pravidelně na modernu a na jazz, tak samozřejmě vidím že v tanečních sálech je absolutní převaha děvčat, pokud tam vůbec nějací kluci jsou. A také vím že mužů – tanečníků – je nedostatek a sám bys na pololetní vystoupení Centra Tance nějaké potřeboval. Co bys vzkázal mužům – potenciálním tanečníkům, nebo tanečníkům jiných stylů ?

No, ať se toho nebojí a jdou tančit. Pomůže jim to nejen zdravotně, ale hlavně i s atraktivitou. Když chlap umí tancovat a může říct sám o sobě ze je tanečník, má u ženské hned několik bodů k dobru… Anebo se mýlím?

Jak se ti líbí nový park před Janáčkovým divadlem ?

Park vypadá hezky, určitě to divadlu pomůže nejen s návštěvností, ale abych pravdu řekl, ještě jsem si nenašel čas na to si ho projít, podívat se na tu moderní „kašnu“ takže vlastně pořádně nevím.

Na jaká další představení, kromě již zmíněného Louskáčka, bys ještě chtěl případné čtenáře pozvat (nejlépe na ta, ve kterých sám vystupuješ 🙂 ) ?

Na všechna. Nejen protože ve všech vystupuji, ale hlavně proto, že náš repertoár je opravdu krásný a není představení o kterém bych mohl říct, že ho nemám rád…

Děkuji za rozhovor.

Já děkuji za zájem o rozhovor!

Na závěr bych rád zmínil své webové stránky: www.pavel-kolar.eu a stránky přítelkyně, na kterých si čtenář může objednat naši vítěznou choreografii pro svoji akci (ples, firemní večírek, párty atd.): www.eleanorpoleshow.cz.