Ohlédnutí za Rockovými Kurzy 2014

 Akce s názvem Rockové kurzy existuje již osmnáctý rok a letos jsem se jí zúčastnil již čtvrtý rok po sobě. Celý název zní „Rockové kurzy a Letní umělecká dílna“ od odby, kdy k hudebním oborům, jako jsou kytara, klávesy, baskytara, bicí, zpěv, tvorba hudebních textů nebo zvukařina přibyly i obory nehudební – kresba a malba, tvorba šperku nebo (můj nejoblíbenější) scénický tanec. Rockové kurzy (dále jen RK) to je deset dní nabitých workshopy, kdy se hraje, zpívá, maluje, fotí, tancuje a po večerech debatuje a také hraje na

Rockové kurzy

Rockové kurzy

terase až do brzkých ranních hodin. Pro účastníky (důvěrně se jim říká „kurzáři“) není problém si popovídat a zajamovat s muzikanty z první ligy – třeba s perkusistou od Čechomoru, vokalistkou od Kamila Střihavky, klávesistou od Felixe Slováčka nebo kytaristou z „Uvolněte se prosím“, který si zahrál v kapele i s Karlem Gottem 🙂 Atmosféra je nepopsatelná, to se prostě musí zažít… A tak zatímco někteří muzikanti svou účast na kurzech zkracují, protože mají „kšeft“ s kapelou, já to dělám obráceně. Oznámím kapelníkovi, že jsem na RK, takže proto nemůžu hrát na našem koncertě, jehož termín se kryje s RK. Slovo „rockové“ je třeba brát hodně s rezervou, stylově nejsou workshopy omezeny. Lektoři na úvodním a závěrečném jamu předvádějí skladby spíše ze škatulek „jazzrock“ a „fusion“, při kterých se lektor basové kytary Honza Tulenko často utrhne při hře ze řetězu při prezentaci kusů od Marcuse Millera a lektor kytary a autor celého projektu – kytarista Honza Militký – jen v pozadí sekunduje lehkým doprovodem s ostatními členy lektorské kapely 🙂

Do letošního roku se workshopy odehrávaly v penzionu Brněnka ve Velkých Losinách v krásném kraji pod Jeseníky. Když jsem sem přijel poprvé v roce 2011, zažil jsem dejavu – vlastně tu nejsem poprvé! Vždyť tady jsem už byl. Někdy před osmatřiceti lety… na soustředění s dětským pěveckým sborem. V paměti mi z té doby uvízly jen dvě věci: Velké Losiny a dřevěné chatky za ubytovnou. Ty chatky… jo, v těch jsme přece tenkrát bydleli! Je

zámek Velké Losiny

zámek Velké Losiny

vidět, že tohle místo je prostě nasáklé múzami už z dávné minulosti. Že by v tom měli prsty duchové upálených čarodějnic? A nebo se naopak tímto způsobem kají jejich kati? Ale čarodějnice se zde již neupalují. V losinském zámku vám průvodce poví, jak to tenkrát bylo. Ruční papír se tu však vyrábí stále. Můžete si jej i v prodejně vedle muzea papírnictví koupit. Ve Velkých Losinách byly RK bohužel naposledy. Příští rok se stěhují na Šumavu. Dříve bývaly u Prachatic, teď budou pravděpodobně v Domažlicích.

Co se týká hudebních oborů, workshopy nejsou příliš vhodné pro ty, kteří nikdy na nic nehráli (snad s výjimkou oboru „perkuse“). Pokud jste v životě nedrželi (například) kytaru v ruce, tak se tam tam na ni z nuly skutečně hrát nenaučíte. Ale pokud už chvíli na něco hrajete, můžete tu načerpat inspiraci, rozšířit si obzory, odbourat zlozvyky nebo prostě navázat nová přátelství. U nehudebních oborů to však zpravidla možné je. Sice se z vás přes noc nestane Picaso ani Harapes, ale něco se naučíte a možná vás chytne něco, o čem jste předtím neměli ani tušení, tak jako mě chytil tanec.

No a já jako vášnivý pěší turista a milovník Jeseníků jsem si neodpustil několik výletů. Hned v neděli dopoledne jsem se vydal na okružní výlet přes Rapotín, Kamenitý kopec a Maršíkov

z ranní procházky

z ranní procházky

zpátky k Brněnce. Přes den už pak v týdnu moc času nebylo, tak jsem to vyřešil ranními procházkami před snídaní – celkem tři vycházky od Brněnky přes hotel Diana na kótu „Prameny“ a zpět, každá celkem 8 km. A v pátek se mi povedlo utrhnout na půldenní výlet na Vřesovou studánku a Červenohorské sedlo. A konečně jsem si tak projel i celou želeniční trať ze Šumperka až do Koutů nad Desnou…

Tentokrát jsem si kromě mých tradičních oborů zpěv a tanec vzal i „kresbu a malbu“ kvůli rozšíření obzorů a také kvůli lektorovi Trigovi, což je velký srandista a zajímavý a kreativní člověk (to se ovšem dá říct o všech lektorech RK). Škoda, že jsem tam nechal moje dva výtvory – abstraktní obraz s hudební témaikou a komiksové auto v ulicích Detroitu, když to ještě bylo „rock city“ (jak zpívá skupina Kiss) a nikoli ghost city jako dnes…

Celá akce končí tradičně závěrečným vystoupením jednotlivých oborů (akce je veřejná) a prezentací libovolných hudebních i jiných seskupení. Obor „tanec“ byl bohužel zastoupen tak

Kraken blahopřeje...

Kraken blahopřeje…

skromně, že naše choreografie ani oficiálně prezentována nebyla 🙁 Na zpěvácké vystoupení jsem si vybral skladbu Dreamer od Ozzyho Osbourna a myslím že se mi povedla, jak jsem usoudil z reakcí publika. Stejně tak při vystoupení volných formací s podporou dalších muzikantů i prezentace Černé růže od Kamila Střihavky a na závěr jsem si dal Led Zeppelin na foukačku.

Tady zpívám Střihavku s kapelou:

To, že tady napíšu, že RK přišel popřát k osmnáctinám i mimozemský Kraken, to vám opravdu nic neřekne, pokud nejste na místě a nevidíte to na vlastní oči. Podobně jako Vánoce v červenci i s padajícím sněhem, ty jsem tu už taky zažil…

Jsem opravdu zvědav na příští ročník v Domažlicích. Změna je to veliká, ale jak praví klasik: změna je život…

Kterak jsem utrpěl technologický šok…

Jsem fanda do počítačů i do nových technologií. Jenže taky stárnu. A tak mě technologie občas dokáží i šokovat. Ten první šok jsem utrpěl, když jsem viděl poprvé v činnosti navigaci v autě. Říkal jsem si: ježišmarja, jak „oni“ vědí kde jsme ? A jak vědí že ta zatáčka před námi je zakroucená právě takhle ? A ještě nám vynadají, že jedeme blbě a přitom mají pravdu. To je šílený…
Ale to ještě nic nebylo proti šoku nedávnému. Jsem fanda sci-fi, takže vím o existenci jediné klasické české kosmické sci-fi „Ikarie XB-1„, která je stejně stará jako já. Ve své době to byla bomba, ale dnes už (narozdíl třeba od o pět let mladšího filmu Vesmírná Odysea) vyvolá na tváři pousmání nad naivitou tehdejších kulis. Což ovšem nemění nic na tom, že jeho autor – režisér a scénárista Jindřich Polák – u nás patřil k nejvýznamnějším průkopníkům české filmové sci-fi a fantasy. No a tomuto pánovi tak nějak zbyly kulisy z Ikarie a tak s nimi ještě natočil pohádku „Klaun Ferdinand a raketa“ (nebo to s těmi kulisami bylo obráceně ? Nějak mi nesedí roky vzniku těch filmů), mám dokonce i brožovanou knížku. No a v tomto filmu byl v raketě umístěn „lechtostroj“, kulovitá místnost do které klaun Ferdinad vešel a v tom ho začala osahávat tykadla vysouvající se ze stěn. Ferdinand si pomyslel, že šlo jen o to lechtání, chichi, tak stroj nazval lechtostrojem. Jaké pak bylo jeho překvapení, když za místností začaly na pásu vyjíždět malé figurky – kopie klaunů Ferdinandů. Ten stroj kopíroval věci a dokonce i lidi (které ale zmenšoval) poté, co si je tykadly osahal. Při návratu na Zemi pak posádka rakety lechtostrojem kopírovala hračky a shazovala je dolů, aby dala najevo své mírové úmysly… No a pak jsem narazil na tohle: http://www.bitrebels.com/technology/most-realistic-3d-printed-action-figures/ (na internetu k nalezení jako „3D print of people“ apod…). Po oskenování laserem vás 3D tiskárna vytiskne úplně přesně. Vyrobí vaši dokonalou zmenšeninu včetně oblečení, zavazadel a vašeho psa, zatímco lechtostroj dělal jen stylizované loutky. Cítíte ten paradox ? Z vesmírné sci-fi se zatím v reálu nic nezhmotnilo. Skutečností, a to dokonce mnohem dokonalejší, se stal ten lechtostroj z POHÁDKY ! …

3D Factories ProfiMaker 0,2 mm lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Moje pokroky na piáno

Nebo spíš na MIDI keyboard se simulací piána. Používám buď VSTi od firmy Cakewalk nebo 4front a nebo externí modul Kurzweil ME-1. Jak si tak přehrávám Dreamera od Ozzyho Osbourna, docvaklo mi, proč je u klávesistů tak oblíbená tónina Cis dur. Na ty černé klapky se terfuje daleko líp než na bílé, když tak pěkně vykukují nad klaviaturu 🙂 Tedy hlavně pro nás, sluchaře. Pro notaře je to horší, ti tam mají v partituře křížků jak na válečném hřbitově.

P.S. ten válečný hřbitov se mi tam dostal asi nějak podvědomě… náhodou právě v den tragického stého výročí vyhlášení První světové války. A to je přesně o tom, o čem Ozzy v Dreamerovi zpívá: kdyby tak lidi přestali blbnout a měli se konečně rádi…g5447(P.S. ty klávesy jsem kreslil v Inkscape 🙂 )

MIDITECH i2 61 lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Pokusy o produktovou fotografii

Kupodivu není ani tak problém s osvětlením nebo s nedostatečnou fotovýbavou. Makročočky se jakžtakž použít dají, osvětlení se dá použít venkovní, pozadí je ohnutý karton… Největším problémem je pro mě – prach ! To by člověk nevěřil, jak jsou ty součástky zaprášené, to se pak ani nedá vyretušovat. Takže příště nejdřív pořádně očistit.

Nikon 35mm f/1.8G AF-S DX lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Moderní tanec

Jak jsem už v jednom z předchozích článků slíbil, budu se zde zabývat i rozdělením druhů moderního tance. Po jednom příjemném večerním rozhovru s dlouholetou lektorkou a tanečnicí „moderny“ u které jsem se před čtyřmi lety poprvé s moderním tancem seznámil, jsem se dozvěděl zhruba tohle: pojmtanec1y moderní tanec (zkráceně „moderna“), contemporary dance (česky „současný tanec“), scénický tanec a výrazový tanec vyjadřují jinými slovy totéž. Jedná se o různé názvy stejného tanečního stylu, které se mění podle momentální módy.

Následující popis je už moje vlastní interpretace, pokud se na tyto stránky někdy někdo podívá, připomínky v komentářích vítám 🙂 Počátky moderního tance spadají do přelomu devatenáctého a dvacátého století jako odpověď na jistou upjatost a strnulost klasického baletu. Předvádí se zpravidla ve skupinové choreografii nebo sólově. Vychází sice z baletu, ale je mnohem volnější co se týká provedení jednotlvých pozic a pohybů a více se oproti baletu taneční prvky odehrávají také na zemi (vleže, v sedě, v kleče…). Baletní kreace jsou zde obohaceny o prvky z rytmické a moderní gymnastiky, akrobacie, jógy, muzikálového a jazzového tance, domorodých tanců, ale i z divadelního tanec2herectví, zejména pantomimy (odtud „výrazový“). Moderní tanec ovlivnilo mnoho tanečníků, choreografů a lektorů a podle míry zastoupení výše popsaných prvků vzniky i různé taneční směry a školy. Nejvýznamnějšími modernisty byli Rudolf von Laban, Martha Graham, José Limon, Isadora Duncan, Lester Horton a v Českých zemích v dobách socialismu paní Jarmila Jeřábková (na Wikipedii překvapivě chybí české heslo, asi to napravím).

Moderní tanec se předvádí v divadlech, jako předtančení na různých kulturních akcích a také na různých soutěžích a přehlídkách. Provozují jej také taneční studia jako volnočasovou sportovně uměleckou aktivitu pro zájemce z řad veřejnosti (tedy i pro mě 🙂 ). Hojně je zastoupen například i v televizní reality show So You Think You Can Dance.

Z moderích tanců se vyvinuly i nové cvičební styly fitness jako Prort De Bras, Spirals, Dance Jóga, Fitbalet nebo Fitjazz.

Dance dámské legíny 7/8 F TGT Z79310 lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Plky o grafickém vektorovém software

Jak tak surfuju po netu, studuju tutorály a diskuse, znásilňuju (konečně) fotky v RAWu, začíná se pomaličku zvedat můj zájem o počítačovou grafiku. Dokonce jsem se již zaregistroval na čtyři fotobanky a poslal tam první fotky… A také jsem zjistil, že fotí kdekdo, zatímco je mezi kupujícími větší zájem spíše o vektorovou grafiku než o fotky a konkurence není v grafice tak velká jako u fotografů. Etalonem pro grafickou vektorovou tvorbu je program Adobe Illustrator, jenže firma Adobe již tento program neprodává. Pouze pronajímá (a to i v době modelu klasického prodeje nepatřil právě k nejlevnějším). Takže teď platíte furt, i když jej momentálně nepoužíváte, i když jste jeho vývoj už dávno zaplatili a přeplatili, furt… a jednou do měsíce se MUSÍTE připojit k internetu kvůli autorizaci, jinak přestane program fungovat. Tisícovka měsíčně. Což je pro hobby grafika, ale i OSVČ „freelancera“ nebo autora nepřijatelné. Naštěstí jsou tu alternativy jako CorelDraw! (v tom jsem už něco málo dělal), nebo například Xara (po instalaci zkušební verze šla z disku hned pryč, nelíbila se mi), a dále alternativy zdarma, kde jednoznačně vede Inkscape a pak je tu ještě trochu pozapomenutý Zoner Callisto (atd…). U Inkcsape mě trochu štvalo, že je jednak dosti pomalý a také že vývoj asi nepokračuje zrovna nejrychleji, verze 0.46, 0.47… 0.48 byly vzdálené od sebe spíše roky než měsíce a nevzbuzovaly tím moc optimismu a nadějí pro budoucnost. Ale vypadá to na docela zásadní obrat. Verze 0.49 nebude. Bude rovnou 0.91 ! Čili téměř finální. V odkazu si můžete přečíst o zásadních změnách. Ještě aby tak vývojáři doladili export z Inkscape do formátu EPS8 nebo 10 tak, aby jej přijímali ve fotobankách a divize Illustratoru z Adobe může jít prodávat na ulici hamburgery… A v některých bankách dokonce berou už i formát SVG, což je nativní formát Inkscape (určený pro webovou vektorovou grafiku). Teď se v tom ještě naučit kreslit a mít nějaké nápady… no, nějaké už mám 🙂

Sakryš, když takhle o grafice, tak kdy si teda konečně udělám pořádnou grafiku do záhlaví tohoto blogu ????

Doplnění k pomalosti Inkscape: 64 bitová verze je o poznání rychlejší a také mám pocit, že narozdíl od 32 bitové verze dokáže využít více než jedno jádro procesoru.

Doplnění k Inkscape: verze 0.91 má zpoždění. Zatím je k dispozici verze 0.48-5-1 (32 bitová).

CorelDRAW Graphics Suite X5 CZE (CDGSX5SPCZPLEU) lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Jak si (při)vydělávat na internetu

Většinou jde spíš jen o přivýdělek. Tentokrát nemám na mysli podraz typu „binární opce„, jde o příjmy z legální kreativní umělecké a autorské činnosti. První hudební CD na kterém jsem se vyskytl – „Vlastní peří“ hudební skupiny Bluechips – jsme ani nezadávali do lisovny. U amatérské skupiny to nemá valný smysl, při prodejích v řádech jednotek kusů (a to jsem možná ještě optimista). Pár kusů pro kamarády a pro promo jsme vypálili a opatřili obalem vytisknutým přímo z PC, oficiálně je ale celé CD ke stažení v elektronické formě na serveru FairPriceMusic, slibně se rozjíždí i projekt ProdejHudbu.cz. Upřímně řečeno, mám dojem že se z našeho CD zatím neprodalo nic.

Další zajímavou možností pro fotografy a počítačové grafiky je prodej vlastních děl přes mikrofotobanky. Zákazníci zde vyhledávají a kupují fotografie a grafiku většinou pro komerční účely, takže je dobré tomuto jejich záměru nahrávaná díla přizpůsobit. Většina fotobank má poměrně přísná pravidla pro přijetí fotek či grafiky a také je velmi přísně hlídán „copyright“ – jen při náznaku kopírování můžete přijít doživotně o účet… Proč ale nosit dříví do lesa, vše je výborně napsáno na blogu Petra Václavka, kterému se povedlo mít fotobanky dokonce jako hlavní zdroj příjmů.

Další možností je psátvydelavat články na internet za peníze, tedy stát se copywriterem, jak jsem se zmiňoval zde . Ale tady moc vysoké příjmy nejsou, protože málokdo z našinců je asi schopen psát tak dobře anglicky (nebo jiným než rodným jazykem), aby mu anglická média jeho dílo přijala a český trh je na nějaké větší výdělky příliš malý. Zatímco hudba, fotografie i grafika jsou zpravidla díla jazykově neutrální, takže prodávat je přes internet do USA, Brazílie nebo třeba Japonska není problém.

Jo a ještě přípodotek: zatím jsem si žádným z výše uvedených způsobů nevydělal ani halíř 😀

Internetoví vizionáři lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>