Bystřice nad Pernštejnem – Nedvědice

 Od umění a počítačů je třeba si zase odskočit do přírody. Dnešní výlet s Klubem turistů začal celkem tradičně odjezdem spěšného vlaku „Pernštejn“ z nádraží v Brně – Králově Poli. A stejně tradičně tím vlakem jelo i dost cyklistů. Předpověď počasí ovšem strašila na odpoledne bouřkami a přívalovými dešti… Proběhli jsme Bystřicí a po modré značce pokračovali směrem

Cestou z Aueršperka na Zubštejn

Cestou z Aueršperka na Zubštejn

na zříceninu Aueršperk. Už jsem tudy kdysi šel. V hlavě mi zůstala jakási vzpomínka na cestu, která křížila les jak pouťová horská dráha. Nahoru, dolů, nahoru, dolů…. ale už jsem zapomněl, kde to bylo. Byla to tahle. No, aspoň jsme udělali něco pro kondici. Obloha se už zatahovala a na obzoru se kupily zlověstné mraky. Zajímavé je, že když nás chodí kolem dvaceti, pokaždé někdo slaví narozeniny, dnes dokonce troje najednou. Při tom počtu turistů mi to nějak nevychází. Někteří je musí slavit i pětkrát do roka, jinak to není možné 😀 Společenská událost se odehrála na Aueršperku. Ze zříceniny toho moc nezbylo, ale jedna malá zeď se siluetou hradní studny nebo snad věže ještě připomíná zašlou slávu hradu. V rámci oslav jsem nepohrdl tyčinkami a výbornými domácími buchtami. Ovšem když dlouho na výletě stojím na jednom místě, moc mě to nebaví… Takže jsem se za prvního zahřmění rozloučil a pokračoval v cestě sám (stejně zústavší podezřívám, že si cestu zkrátili a vrátili se autobusem z Víru). Takže moje další zastávka byla na zřícenině Zubštejn. To je jiné kafe, z té zbylo daleko víc než z Aueršperka a je to skutečná dominanta místní krajiny. Jsem sice povahy dobrodružné, ale zase ne tolik, abych pozoroval údery blesků z cimbuří, tak jako skupinka děvčat, která šla přede mnou. Takže jsem rychle udělal pár záběrů a vydal se zpět do Pivonic. Zatím spadlo jen pár kapek, ale pořád hřmí… Za Pivonicemi mě to chytlo. Vytahuju pláštěnku a jsem smířen s celodenním lijákem. Za deset minut přestalo pršet. Ale byl jsem mokrý i tak.

Zubštejn

Zubštejn

Bylo hrozné dusno a potil jsem se. Zbytek cesty byl hodně rozmanitý. Polní cesta, silnice, lesní cesta, džungle s maliním a kopřivami… Slečna na autobusové zastávce (obsluha bufetu) mě zve na Kofolu. Odmítám se slovy, že spěchám na vlak a ani jsem moc nekecal. I když jsem nevěděl, jestli to z Nedvědic jezdí v sudou nebo lichou. V Ujčově ještě malá přeháněčka, ale to bylo všechno. Joo a co houby ? Minulý týden pršelo, bylo teplo, tak by po dešti měly růst houby jako houby po dešti, ne ? Prdlajs… pár „lysohlávek“ a několik okousaných holubinek. Takže na nádraží přicházím akorát pět minut před odjezdem a vydávám se směr Brno.

Husky Malin černá 25l lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *