Komparzy, komparzy…

Tak jsem se letos s tím natáčením docela rozjel. Seznam komparzů, kde bych sem měl vyskytnout je tady:

První už byl v televizi – Soud nad českou cestou
Prakticky jsem tam nebyl vidět 🙁

Další filmy, ve kterých bych se měl objevit:

https://www.csfd.cz/film/485135-marie-terezie/ – ale až Marie Terezie III -mučím vězně na Špilberku (ve filmu je to ovšem „Prešporok – Bratislava), natahuju ho na skřipec, hajzla! 😀 Já mu dám barona Trencka! Jsem vidět spíš jen v pozadí mimo zaostření kamery, rozmazaný…

https://www.csfd.cz/film/377596-zatopek/ – jo, tady mě snad přehlédnout nepůjde, dělám fotografa/novináře-diváka snad úplně všude – Berlín, Londýn, Helsinki (tam dokonce i komentátora, ale bez mluvení). V kinech od 13.8.2020, resp. po Karlovarském festivalu.

https://www.csfd.cz/film/616980-veteran/ – jen davové scény – divák v divadle na koncertě sboru a návštěvník vernisáže fotografií z třetího světa. Nakonec jsem na té vernisáži vidět docela dobře…

https://www.csfd.cz/film/425895-modelar/ – davové scény – demonstrace na podporu kandidáta na prezidenta a pak posluchač na přednášce na právech (bude uveden v kinech 6.2.2020).

Další film je Comming Back (jo, ty dvě „m“ jsou tam správně!) by David Tilšer , který zatím v distribuci není.

Comming Back
Comming Back

Zahrál jsem si ve filmu

Taky se vám stává, že poté, kdy nemáte nějaký čas skoro do čeho píchnout se v jeden den sejde několik událostí a míst na kterých potřebujete (nebo chcete) být? Trochu mi to připomíná den, kdy blesk udeřil do věžních hodin v komediální sci-fi trilogii Návrat do budoucnosti. Sobota 6.4.2019 – jednak zavolal brácha, že bude oslava narozenin jeho potomků (už to nejsou děti), jenže jsem už měl v katalogu CK Primaparta avizovaný propagační výlet zdarma – jako vedoucí. A kromě toho, na hradě Pernštějn probíhal slušně placený komparz – role mnichů pro nakrátko ostříhané muže 50+ (což bylo celý víkend od pátku do neděle). A v pátek byl zápis do komparzního rejstříku České Televize. Ten výlet jsem odříci nemohl, ale nebral jsem to jako povinnost, těšil jsem se. A když jsem se tedy nemohl stát mnichem, tak jsem vzal zavděk účastí na tom castingu ČT… „Máte příští pátek čas?“… ehm… už? Jo, mám, vezmu si dovolenou. Tak jsem si zakomparzoval ve filmu Veterán Jana Hřebejka (točilo se v Janáčkově divadle v Brně). Ty vesmírné časoprostorové siločáry se fakt musejí někde stýkat. Na natáčení jsem se potkal s kamarádkou z tancování. A moje hlasová poradkyně (kterou znám ostatně taky z tancování) tam komparzila jiný den, což jsem se dozvěděl dodatečně. Jo a kdyby vás někdy taky napadlo přihlásit se – počítejte s tím, že se především furt na něco čeká. Tři čtyčminutové záběry zaberou celý den…

Filmové kraviny 2 (sci-fi)

Jasně, spousta zdánlivých volovin se dá okecat ještě neobjevenými technologiemi nebo fyzikálními jevy. Budiž.

Ale že angličtina je univerzální vesmírný jazyk o tom suktečně vážně pochybuji – proč kosmonautům co přistáli na Planetě opic nebylo divné, že opice umějí anglicky mluvit a dokonce i číst? Členové SG-1 v seriálu Hvězdná brána konverzují s monoha vesmírmnými rasami také anglicky (i když se v začátcích seriálu zdálo, že se naučili aspoň trcohu goauldsky – během pár týdnů… pak se na to vykašlali).

Operační systémy počítačů jsou ve vesmíru také zcela univerzální. Prostě se připojíte k nějakému počítači a – jste tam. Například Den nezávislosti.

Průzkum celé planety trvá asi tak tři hodiny. Ve výjimečných případech i několik týdnů (seriál Hvězdná brána). Zatímco Zemi jsme neprozkoumali ani za celou dobu existence lidstva…

Lidé na úrovni doby bronzové uvažují o své domovině jako o planetě. WTF? Ještě ani pořádně nevynalezli kolo ale je už jim jasná nebeská mechanika? (opět seriál Hvězdná brána).

Filmové kraviny

Jo, tak nějak mi dlouho straší v hlavně několik blbostí, co se nám snaží filmaři nabulíkovat.

Jedna z nich je filmový výtah. Párkrát v životě jsem výtahem už jel i když bydlím v přízemí a momentálně pracuji v suterénu. Nevím jak vy, ale já jsem nikde neviděl výtah, u něhož by se dala zevnitř kabiny odklopit střecha. Ani pro případnou údržbu by to nemělo smysl, mnohem pohodlnější i bezpečnější je najet střechou výtahu do úrovně prahu dveří a dveře otevřít. Takže jediným smyslem otevírací střechy je skutečně pouze umožnit únik hlavnímu hrdinovi. Za všechny jmenujme například Matrix, 1. díl (1999, bratři Wachowští (dnes už jsou to tedy sestry, mimochodem))…

Další zajímavost – v bankách a tajných střediscích špionážních služeb je velmi důležité vytvořit větrací systém tak, aby se do něj spolehlivě vešel lupič i s nářadím a nebo ještě lépe – s nářadím a pomocníkem. Viz například Mission Impossible.

Filmové kamery: Bezpečnostní kamera někde na benzince nebo u vchodu do hotelu normálně zaznamenává v rozlišení nějakých 320×200 pixelů (dobře, ty novější třeba 1280×720, ale to stále na věci nic nemění), což k rozlišení obličeje tak nějak stačí. Ovšem agenti umějí čarovat a dokážou pomocí pár kliknutí myší z tohoto obrazu vykouzlit data, která tam vůbec nejsou, takže z neexistujícího obrazu dokážou přečíst i text na malém papírku (CIA, FBI, NASA, Google i Hasselblad blednou závistí…). Například film Next s Nicolasem Cagem.