Jak to všechno začalo (o muzicírování) I

1963-1986

Moje hudební začátky spadají pravděpodobně již do dob, kdy jsem studoval mateřskou školku a kde jsem se uvedl na oslavě MDŽ jako zpěvák písní „Ráda je ráda jabloňka mladá…“ Na základní škole jsem pak byl vybrán k účinkování v Dětském sborovém studiu při LŠU Jaroslava Kvapila v Brně, odkud jsem po pár letech radši utekl. V té době byli mými největšími oblíbenci nejspíš Waldemar Matuška a Václav Neckář. Někdy v tomto období jsme zdědili po babičce kotoučový magnetofon Tesla B4 a brácha nahrával vše, co se mu podařilo sehnat. A tak se světová rocková scéna dostávala pomalu i do mého povědomí a podvědomí… Beatles, Smokie, ABBA, Queen, Pink Floyd ale i Uriah Heep nebo Slade – to byl náš repertoár na 15 cm kotoučích. Po nástupu na železniční učiliště v Olomouci jsem pak byl nucen poslouchat z přenosných kazeťáků (což byla tehdy horká módní novinka) i strašné a pro mě nepochopitelné řvaní skupiny Kiss nebo všydypřítomný Katapult.A tady už se pomaloučku zaťal drápek. Jednou na brigádě na dosbírávání lnu, kdy všichni svorně sledovali mistrovství světa v hokeji (které mě nebavilo) jsem sáhl po kytaře a po sešitu s písničkami a akordy jednoho spolužáka. Na konci brigády jsem byl schopen už jakžtakž splácat dohromady mou první interpretaci skladby „Tisíc mil“ Wademara Matušky. Následovalo moje splněné přání, aby mi mamka k jejímu údivu koupila na Vánoce kytaru, na kterou vystála několikahodinovou frontu. Ale užil jsem si jí ažaž. Po zdařilé domácí vánoční interpretaci hitovek (už nevím jakých) následoval můj první veřejný interpretační úspěch blbě zahrané písně „Řekni kde ty kytky jsou“ na soutěži „Učňovská akademie“ a postup do vyššího kola v Šumperku, kde jsem jsem na šíleně rozladěnou kytaru doprovodil improvizací mého spolužáka Jaromíra Kříže při lyrickém melodramu – i tak se nám podařilo urvat druhé místo. Ve volných chvílích jsem udivoval spolužáky mimo jiné i interpretací kompletního alba skupiny Olympic „Prázdniny na zemi“ pouze na akustickou kytaru ! V repertoáru jsem měl písně Ivana Mládka nebo již zmíněný Katapult což jsem ještě promíchal trampskými a folkovými standardy. Troufal jsem si i na složitější věci (Nohavica, Plíhal…). Začaly první pokusy s vlastnoručně navinutým snímačem na kostřičku z kartonu a umístěným v otvoru akustické kytary a hrál jsem přes lampové rádio 🙂 Po ukončení učiliště a po maturitě jsem se rozhlížel kam se vrtnout – po nástupu do prvního změstnání do lokomotivního depa v Brně Maloměřicích jsem zjistil, že je depo plné muzikantů… a tak jsem začal jezdit každý víkend do Svin u Křižanova (okres Žďár nad Sázavou) kam jezdil na chalupu bubeník Zdeněk „Becher“ Konečný a kde jsme jamovali na to, co bylo zrovna po ruce. A tak jsem si z náborového příspěvku ČSD, což byly 2000Kčs (v té době jedna celá výplata), zakoupil mou první elektrickou kytaru Jolana Galaxis. Tenkrát jsem netušil, co je to za střep. Nebylo totiž s čím srovnávat ani z čeho vybírat. Kytary Vikomt a Iris byly sice levnější, ale taky nic moc a Diamantka (kopie Gibson Les Palul) byla beznadějně podpultové zboží a satála přes 3000 ! Ale měl jsem kytaru a hrál jsem. Repertoár se skládal z toho, co koho zrovna napadlo. Jádrem byly skladby Olympic a Katapult, myslím že to tak bylo u většiny tehdejších venkovských kapel. V té dobe jsem ani netušil, jak že se tvoří ten dlouhý ostrý tón na kytaře. Nevěděl jsem nic o existenci efektu overdrive nebo distortion. Časem jsem si tuto mezeru doplnil, ale jediná možnost jak tento efekt získat bylo – postavit si ho. Naštěstí mám jako dalšího koníčka elektroniku a tak jsem podle jakéhosi letitého Amatérského Rádia zbastlil „booster“. Naneštěstí víc bručel než hrál. Dnes už těžko říct, jestli to bylo beznadějně slabými snímači kytary Galaxis, nebo chybou v zapojení. Další hudební aktivity přerušila vojna. Na vojně jsem společně s dalšími dvěma spolubojovníky založil folkové trio a za doprovodu dvou kytar a tří zpěvů jsme se vyhoupli na postupové pozice soutěže ASUT (Armádní soutěž umělecké tvořivosti). K dalšímu postupu již nedošlo, protože jsem odešel do civilu 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *